Nejhůř na Mostecku už bylo, kraj po těžbě hledá lék na rostoucí nezaměstnanost

Když koncem sedmdesátých let minulého století vznikala nová éra severočeského Mostu – která byla přímým důsledkem komunistického rozhodnutí vyhodit do povětří celé toto unikátně zachovalé gotické město a z podzemí pod ním vytěžit co nejvíce uhlí –, počítalo se s tím, že v nových, o kus dál postavených panelácích bude jednou žít a pracovat až 100 tisíc lidí. To se nikdy nenaplnilo a trendy posledních let napovídají, že už se to nikdy ani nepovede. Mostečané své město totiž opouštějí, stárnou a v posledních letech rovněž přicházejí o práci.  

Právě poslední fenomén, rostoucí počet lidí bez práce, stojí za pozornost. Míra nezaměstnanosti totiž roste pozvolna po celém Česku, ale na Mostecku ještě více. Hornické město tak může být předvojem ekonomického vývoje, který se v předchozích letech jevil jako nepravděpodobný. V severočeském městě je nyní bez práce deset procent lidí a region se s Karvinskem na druhé straně země přetahuje o první místo. Na rozdíl od moravskoslezského města to však v Mostu ještě nedávno bylo jiné – před pandemií covidu byla na Mostecku nezaměstnanost pod pěti procenty.  

Hůř už nebude 

Jednoduchý pohled na mapu Mostecka prozrazuje příběh regionu – město ze tří stran obestupují uhelné doly, na severu vidíme obří chemičku a na jihu zase hnědouhelnou elektrárnu Počerady. Když se člověk vydá do města a uvelebí se třeba na střeše kavárny v nově opraveném parku Střed, uvidí i druhou perspektivu, kterou z pohledu na satelitní snímky nevyčte: Krušné hory na dosah a kolem na zelené louce postavené město, které na každém rohu nabízí na Česko nezvyklý pohled. Třeba na obchodní dům Prior, ikonické vlakové nádraží nebo impozantní divadlo.