Zkouška dospělosti
12. května 1955 byla – původně na věčné časy – pod kuratelou Sovětského svazu založena Varšavská smlouva. Neuplynulo ani půl století a střední Evropu čeká zcela jiný historický okamžik: vstup do Evropské unie. Ještě není stoprocentně jisté, zda se tento krok do nového prostředí všem Středoevropanům podaří. Musí překonat strach z neznáma, což půjde o to hůř, že čtyřicet let komunistické vlády se silně podepsalo na lidském sebevědomí. Důkaz, že se nebojí, mohou ale všechny postkomunistické země podat ve volbách do sněmovny, které od září 2001 do září 2002 probíhají postupně v Polsku, Maďarsku, Česku a Slovensku, a zvolit při nich proevropskou reprezentaci. Protože letos v září budou do Bundestagu volit Němci včetně těch východních, bude maturitu z politické dospělosti skládat vlastně celý středoevropský blok někdejší Varšavské smlouvy.
Proti národovcům a komunistům
Postkomunistické země střední Evropy si nemohou na posledních dvanáct let stěžovat. Společně se zbavily komunistické diktatury a všechny dosud zůstávají na cestě k demokracii. Na menší (Česko a Maďarsko) či větší (Slovensko za Mečiara) pokusy o omezení svobody občané reagují silným odporem. Všechny státy rovněž najednou zahájily ekonomickou reformu a dnes celá oblast hospodářsky roste zhruba stejným tempem, o něco vyšším než zbytek Evropy. Dnes tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko (také Slovinsko) usilují společně o vstup do EU. Zabránit jim v tom ještě mohou různá…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
