Džin, který nám unikl z lahve

Rámeček

PAUL LENDVAI (par. roku 1929 u Budapešti) je uznávaným znalcem problematiky střední a východní Evropy. Po studiu práv pracoval jako žurnalista, u roce 1953 byl jako politicky nespolehlivý na osm měsíců zatčen, poté nesměl vykonávat své povolání. Po porážce maďarského povstání (1956) odešel do Rakouska. Získal tu občanství a působil jako dopisovatel Financial Times a komentátor předních novin a rozhlasových stanic německého jazyka; v letech 1982–87 byl šéfredaktorem vysílání ORF pro východní Evropu, pak až do r. 1998 intendantem Radio (Österreich International. Od r. 1973 vydává a řídí renomovaný čtvrtletník Europtäische Rundschau. Je členem Mezinárodního ústavu pro strategická studia, Mezinárodního tiskového ústavu a dalších institucí. Za svou činnost získal řadu významných rakouských u německých ocenění. Je autorem deseti knih především o střední Evropě. Českým čtenářům se představil poprvé nedávno, když vyšel překlad jeho díla „Tisíc let maďarského národa. Tisíc let vítězství v porážkách“.

V posledních měsících se na česko-rakouské, česko-německé, česko-maďarské a posléze i na evropské rovině vynořila otázka „Benešových dekretů“. Na to, co problém odstartovalo, existují dva názory. Podle prvního vše začalo rozhovorem premiéra Zemana pro rakouský týdeník Profil, podle druhého by se toto výbušné téma stejně dříve či později provalilo. Co je blíž realitě?

Myslím si, že obojí je pravda. Ve svém čtvrtletníku Europäische Rundschau…