Svlíkněte ho donaha

Čestné salvy podmalovaly minulý týden pohřeb policisty Jiřího Hrubého (23) na hřbitově ve Stříbře. Mladý důstojník zahynul čtyři dny předtím při přestřelce s dvěma jugoslávskými občany. „Je to hrozné. Soudy nám osvobozují mafiány i přesto, že znásilňují a střílejí po policistech. A teď klidně zastřelili našeho kluka,“ povzdechl si při této ppříležitosti západočeský policejní mluvčí Jiří Soukup. Vizi obětavých policistů stojících téměř s prázdnýma rukama proti gangsterské smečce ovšem v tomto případě nelze přijmout. V událostech před plzeňskou přestřelkou i těsně po ní se totiž policie chovala způsobem, nad nímž tuhne krev v žilách.

Jako řešeto

U příběhu podivného souboje policistů s otcem a synem Hanušovými zná většina čtenářů denního tisku konec: na ulici v Letkově zůstal jeden mrtvý policista, zatímco Fehim Hanuša (43) se s několika průstřely břicha potácí mezi životem a smrtí v plzeňské nemocnici a jeho syn Fatmir (19) sedí ve vazbě s obviněním z vraždy.Všechno ale začalo mnohem dřív, v prosinci 1995. Tehdy se západočeským policistům přihlásila čtyřiadvacetiletá dívka s udáním, že ji v obci Březina „brutálně znásilnil nějaký Jugoslávec“. Policistům se to propojilo s informací o celostátním pátrání po sedmatřicetiletém blonďákovi Nimani Enverovi z bývalé Jugoslávie a po letmé analýze „ztotožnili ozbrojeného podezřelého“ s Fehimem Hanušou, usedlíkem z rokycanské obce Chlustina. Hanuša tenkrát ke své smůle vlastnil felicii, auto, ve kterém…