Zpátky ke kořenům

Příští středu otevřou učitelé na více než třinácti stech středních školách zapečetěné obálky. Téměř devadesát tisíc maturantů začne vzápětí řešit, zatím jen nanečisto, testy státní maturitní zkoušky. „Kvalita středních škol po revoluci poklesla,“ vysvětluje důvody velkolepé akce náměstek ministra školství Petr Roupec. „Pokud ji chceme zlepšit, máme dvě možnosti. Buď zavedeme opět něco jako jednotné osnovy a školám přikážeme učit podle ministerského diktátu, anebo zavážeme školu, že sice může přijmout kohokoliv a učit po svém, bude ale povinna dosáhnout určité úrovně. Tu zkontrolujeme právě státní částí maturitní zkoušky.“ Ministerský pokus zlepšit kvalitu středních škol má ale řadu kritiků. K těm spíše mírnějším patří pedagogický odborník Oldřich Botlík, který „státní maturity“ hodnotí jako typicky byrokratický pokus zavést nový druh kontroly, který nemůže nikomu pomoci.

Katastrofa po listopadu

O státních maturitních zkouškách se začalo na ministerstvu školství mluvit zhruba před dvěma lety. „Ukázalo se, že expanze středních škol je nežádoucí. Zavládlo tušení, že to může mít neblahý vliv na jejich kvalitu,“ vzpomíná náměstek Roupec, který byl tehdy vrchním školním inspektorem. Úředníci se proto rozhodli, že si posvítí na to, co se maturanti za čtyři roky vlastně naučili. „Státní maturita ze všeobecných předmětů nastaví správnou laťku,“ popisuje Petr Roupec plán školských úředníků.

Poměry, do kterých po listopadu střední školství dospělo,…