Celkem levný zájezd
Když dva dělají totéž, není to totéž. Klišé nahánějící husí kůži, ale - marná sláva - často trefné. Dokonale se uplatnilo v polovině prosince při tom, čemu se dnes říká „rozšiřování euroatlantických struktur“. V sobotu 13. prosince Evropská unie rozhodla, že už za tři měsíce nabídne jednání o vstupu šesti kandidátům včetně Česka. V úterý 16. prosince pak Česko, Polsko a Maďarsko podepsaly přijímací protokol do Severoatlantické aliance. Člověk by si letos až pomyslel, že sleduje jakýsi paralelní slalom. Jako by se NATO i EU po dlouhém váhání začaly předhánět kdo s koho, kdo se rozšíří dříve. Ale realita je složitější. Jako vrabec v hrsti se zatím rýsuje jen Aliance, a to ještě s podmínkou.
Ano, ale - ano, ne
Představitelé EU mohou prohlásit cokoliv, neboť dobře vědí, že jejich organizace je spoutána nekonečným řetězem předpisů, pravidel a společných politik. Země, která chce do Unie vstoupit, se musí nejdříve sama změnit k jejímu obrazu, tedy přizpůsobit jí svůj právní řád, své zákony, svou politiku. Na druhé straně se přestavuje i sama Unie. Proto také kandidát, který se chce měnit k obrazu Unie, tento obraz v podobě, jež bude odpovídat okamžiku jeho vstupu, ani nezná. Proto může sama Unie říkat: zahájíme s vámi jednání, ale přijmout vás můžeme jedině tehdy, pokud k tomu budete zralí vy, tedy změníte to a to a to, a současně k tomu budeme zralí i my, tedy změníme to a to a to. Stále tak slyšíme „ano, ale“.
Jazyk NATO mnohem více připomíná…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
