Mezi Ruskem a Čínou
Tradiční lhůta sto dnů, jež slouží pro bilanci prvních kroků nových vlád či hlav států, sice nemůže mít v Mongolsku takový význam jako třeba ve Velké Británii (viz Tony Blair počátkem srpna), ale samotná země za pozornost stojí - už proto, že o našem zastupitelském úřadě v Ulánbátaru se uvažovalo a ještě uvažuje jako o jednom z kandidátů na zrušení. Podívejme se tedy, s čím se potýká a co nabízí Mongolsko za vlády nového prezidenta, kterým se stal 18. května člen komunistické Mongolské lidové revoluční strany a v letech 1992–96 mluvčí parlamentu Nacagijn Bagabandí (47 let).
Sázka na nejistotu
Bagabandí po 7 letech vystřídal Punsalmágijn Očirbata, který udržoval transformační linii současného premiéra, energického Mendsajchny Enchsajchana. Demokratické klima, jež po roce 1990 v Mongolsku zavládlo, dalo voličům hospodářsky přešlapující země šanci, aby teď projevili nevoli. Bagabandí, šarmantní řečník, vsadil na sociální nejistotu, již reformy přinesly: jen od léta 1996 klesla koupěschopnost o 40 % a průměrný plat státních zaměstnanců činí necelých 30 USD za měsíc. Bagabandí populisticky sliboval práci pro mladé lidi, zbrzdění tempa reforem (ve skutečnosti sotva započatých), a tudíž i jejich menší sociální dopad. Od zástupce strany, jež měla v zemi mocenský monopol 75 let, vyznělo nehorázně jeho volání po spravedlivém rozdělení výsledků rozvoje všem, a ne pouze jedné politické skupině. Jakou roli dnes vlastně mohou sehrát mongolští komunisté?…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
