Ivana Grollová

V předvečer 10.prosince 1989, Dne lidských práv, poprvé vystoupili představitelé mongolské opozice na hlavním ulánbátarském náměstí. Zaměstnáni vlastní revolucí jsme neměli příliš času sledovat jejich úspěchy a neúspěchy.

Stovky let odváděli araté daně čínským úředníkům, jejichž aparát postupně pohltil i své někdejší přemožitele, jako byl chán Chubilaj. Když se proto mladá mongolská inteligence na počátku dvacátého století nadchla pro ideály nového severního souseda, sovětského Ruska, byla revoluční strana početně nepatrná, ale mohla se spolehnout na nespokojenost venkova.

Nově zvolení čelní představitelé moci v Mongolsku (generální tajemník Mongolské lidové revoluční strany i předseda prezídia Velkého lidového churalu) se shodou okolností oba jmenují Očirbat, což lze přeložit zhruba "pevný jako hromový klín".