Pevná vláda „hromových klínů”

Nově zvolení čelní představitelé moci v Mongolsku (generální tajemník Mongolské lidové revoluční strany i předseda prezídia Velkého lidového churalu) se shodou okolností oba jmenují Očirbat, což lze přeložit zhruba „pevný jako hromový klín“. Hromový klín (tibetsky vadžra) je pro buddhisty symbolem ochrany od všeho zlého. Ovšem co je dnes v Mongolsku zlé a co dobré?

Po vzrušené zimě se MLRS formálně vzdala svého 69 let trvajícího mocenského monopolu a podvolila se myšlence parlamentní demokracie. Z centra Ulánbátaru byla odstraněna poslední velká socha Stalina, ze státní hymny strofa „Spojivše svůj osud se zemí Sovětů a sjednoceni v pokrokové společnosti, kráčíme neochvějně ke komunismu“. V záhlaví stranického deníku se místo „Proletáři všech zemí, spojte se!“ objevilo motto „Nechť vzkvétá naše milované Mongolsko“ a mongolští komunisté si na svém mimořádném sjezdu počátkem dubna „sypali popel na hlavu“, přiznávajíce katastrofálně nízké platy pastevců, nedostatek masa na vnitřním trhu a vysokou nezaměstnanost. Extrémismus mnohaletého vazalství Sovětskému svazu však místy střídá extrém opačný. Dal se vysledovat dokonce i na nedávné konferenci „Mongolsko a východoevropské země“, konané v Praze. Země RVHP jsou v podtextu obviňovány z toho, že Mongolsku dodávaly doma nepotřebnou technologii - aniž se bere v úvahu, zda tyto země vůbec lepší technologie měly. „Japonská technika funguje bezvadně,“ prohlásil jeden z řečníků triumfálně. Neřekl již ovšem, zda je Japonsko…