Závan třetího světa
Albánie je dnes zkumavkou pro světové politology i politiky. Jak z naprostého chaosu vytvořit alespoň jakž takž fungující organismus? Po zimních nepokojích v zemi a dubnovém zásahu mezinárodních jednotek se všichni soustředili na volby. Ty se staly samospasitelným sloganem, který měl Albánii vyvést z krize. Předminulou neděli, pouhé dva měsíce po vylodění cizích vojáků, skutečně proběhly. Ale přinesly vyjasnění poměrů či náznak změny k lepšímu? Při pohledu na agenturní zprávy a záběry v televizi je na místě skepse.
Pod hlavněmi samopalů
Vezměme si MF Dnes z minulého týdne. V pondělí cituje nedělní slova Franze Vranitzkého, zmocněnce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a hlavního garanta voleb: „Práce je hotova, volby mohou proběhnout.“ V úterý se ale na titulní straně dočteme, že volby „provázelo několik incidentů, při nichž zahynuli čtyři lidé včetně člena volební komise“. Nicméně na straně 7 téhož vydání stojí, že „volby probíhaly podle hodnocení mezinárodních pozorovatelů poměrně regulérně“. Hned ve středu je vše jinak: „Mezinárodní pozorovatelé váhají, zda mají považovat hlasování za zcela regulérní, a situace v zemi je napjatá.“ Ale o několik řádků níže Franz Vranitzky volby vítá jako „první krok k normalizaci v této chaotické balkánské republice“. MF Dnes nedělá ze čtenářů hlupáky, jen reprodukuje nejistotu a protichůdné výroky kompetentních lidí.
Soudný člověk se zdráhá věřit, že v zemi, jejíž značnou část ovládají nikým…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
