Sombrera nenosíme

V druhé polovině ledna otřásla Mexikem finanční krize, ze které se tato středoamerická země vzpamatovala teprve ve chvíli, kdy jí padesátimiliardovým úvěrem přispěchal na pomoc Mezinárodní měnový fond a rezervní fond americké centrální banky. Po patnáctém lednu ztratil mexický pesos neuvěřitelných čtyřicet procent hodnoty, o necelou třetinu poklesly v průměru ceny akcií na mexické burze, dramaticky poklesly devizové rezervy a ze země uprchl spekulativní zahraniční kapitál. Mexiko se tak dostalo na pokraj faktické nesolventnosti. Přitom ještě nedávno byla tato země líčena téměř v růžových barvách: demokracie se upevňuje, prezidentské volby proběhly v klidu, Mexičané se staly členy severoamerické zóny volného obchodu NAFTA.

Příčiny a důsledky

Přestože mexický finanční krach nikdo nepředvídal, nyní se většina ekonomických analytiků předhání v odhalování jeho logických příčin. To, k čemu došlo, však lze lidským rozumem vysvětlit jen částečně. Důležitou roli zde totiž nehrálo jen vypočítavé chování finančních spekulantů, ale také obyčejná panika a iracionální chování investorů.Samotnou roznětkou se stala politická nejistota, spojená s etnicko-sociálními nepokoji v provinciích Chiapas a Tabasco. Krom toho ale samozřejmě existují dlouhodobější příčiny krize. Mexická vláda příliš dlouho odkládala devalvaci měny a neodvážila se k ní ani brzy po prezidentských volbách. Zahraničně-obchodní deficit země přitom činil 27 miliard dolarů a na pokrytí schodku…