Revolver Revue 18

Revolver Revue 18 

Koncem příštího týdne vyjde osmnácté (páté „legální“) číslo literárního a výtvarného magazínu Revolver Revue. Část naší kulturní veřejnosti si pomalu zvyká, že autorská a redakční generace RR (narozená v první polovině 60.let) nemusí publikovat jen pro své vrstevníky. Svědčí o tom jak příznivé kritiky v denním tisku, tak poměrně ustálený okruh čtenářů, různorodý z hlediska věku, vzdělání, profese i politického angažmá.Výhrady k současné podobě magazínu lze shrnout asi následovně: RR ztratila „mladistvou rozdováděnost“. Tento soud se zakládá na dvou skutečnostech. Především na přežívajícím komunistickém mýtu o výlučnosti „mladých“, „začínajících autorů“ (počítáno většinou do čtyř křížků na hřbetě), který utvrzoval režimní tvůrce i celou společnost v bezstarostné pasivitě. Dále je to nevšímavost k otevřeným dveřím do světa i do naší vlastní minulosti. Skončila doba senzací, zakázaného ovoce i „porevolučních objevů“ a začíná pohříchu všední konkurenční boj. Obstojí ten, kdo nalezne a udrží co možná svébytnou tvář.V 80.letech samizdatová RR přibližovala život „podzemí“ - nově vznikající opozice a neoficiální kultury bez zátěže šedesátých let - se vším, co k němu patří. Orwellovskou bariéru „neosoby“ u představitelů známých z minulosti pomáhalo překlenout zejména československé vysílání zahraničního rozhlasu. Generace Revolver Revue však nikdy nebyla „osobami“. Přežívala za bariérou spíše foglarovskou, za níž si vytvářela vlastní svět dobrodružství…