Návrat do Asie
Návrat do Asie
Mongolsko v japonské sféře vlivu
Zemi, kde průměrný měsíční výdělek představuje v oficiálním přepočtu 40 dolarů a v neoficiálním jen asi 15, řídí stále komunistická rezidua Mongolské lidové revoluční strany (MLRS) s vládní většinou a téměř 65% poslanců v Malém churalu (parlamentu). Naproti tomu protikomunistická Mongolská demokratická strana (MDS) má jen 20% křesel, sociální demokracie 8% a Mongolská strana národního pokroku 6%. Ekonomická politika státu, zbavená zdrojů sovětské pomoci, se pod kontrolou přežívající komunistické byrokracie orientuje dvěma směry: jednak váhavě uvolňuje podmínky pro vznik podnikatelských aktivit, především ale usiluje o konstituování nových hospodářských vazeb v zahraničí, zejména pod heslem návratu do Asie.
Čekání na pomoc zvenčí
Opozice, která povstala na jaře loňského roku z bouří na ulánbátarském Süchbátarově náměstí a z hladovky v severomongolském Mörönu, zaznamenává pokles popularity a vlivu. Je to především důsledek ztráty sociálních jistot obyvatel a nárůstu kriminality, ale i nevybíravých kampaní v komunistických novinách a nedostatku papíru pro vlastní tisk. Navíc sama opozice, shlížející se v demokratických idejích západu, není vždy schopna předjímat negativní postoje tradičního konzervatismu prostých aratů.Tváří v tvář omezeným přídělům pohonných hmot a potravin, včetně masa a vodky, hledají někteří Mongolové východiska v rychlém vytvoření tržních vztahů a vzniku nových mongolských…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
