Už nemůžu být optimista, klimatická změna zasáhne všechny druhy lidské činnosti

Během covidové pandemie jste vyslovil naději, že až krize odezní, bude rozvoj společnosti „zelenější“, šetrnější vůči klimatu, s větším důrazem na udržitelný rozvoj. Nejste zklamán?

Bohužel se to neděje. Na úrovni celého světa emise oxidu uhličitého dál rostou. Měly by se časem stabilizovat, ale zatím se to nestalo. Ke změnám dochází, nejsou však dostatečné. Evropa byla aktivní, prosazovala green deal, což už tolik neplatí. Původní green deal byl ambiciózní, jenže ambice na evropské úrovni vymizela.

Takže váš optimismus je pryč?

Když byla v roce 2015 uzavřena Pařížská klimatická dohoda, byl jsem celkem optimistický. A během covidu jsem doufal, že lidé pochopí, že společnost se může ocitnout ve skutečném ohrožení – a začnou brát klimatické změny vážněji. K opravdovému pokroku ale nedochází. Ne že by se neudělalo vůbec nic, nicméně v porovnání se závažností problému je velmi pomalý. Řada politiků se soustředí jen na to, jak se na klimatickou změnu adaptovat, což je důležité, ale nestačí to. Jestliže nebudeme mít dobrou strategii, pokud zhruba do roku 2040 nic zásadního neuděláme, bude velmi těžké dosáhnout do konce století uhlíkové neutrality (stavu, kdy lidstvo už nepřidává do atmosféry další oxid uhličitý – pozn. red.), což je pro stabilizaci klimatu zásadní.