Don't be quiet here!
All who have small children know the feeling. Parents who decide to visit a museum, a gallery or a café with their child are often reminded by the personnel that they not quite welcome.
All who have small children know the feeling. Parents who decide to visit a museum, a gallery or a café with their child are often reminded by the personnel that they not quite welcome. One can live with it, but sometimes it is too much even for tough parents.
Last Saturday, an otherwise excellent exhibition of paintings and illustrations by Josef Lada in Prague's Obecní dům, promoted quite logically as „an event for children“ on the web, offered the sight of white knuckles too. „Do be quiet here!“ a caretaker shouted at children who behaved spontaneously and adequately to their ages – they simply made tolerable noise and moved randomly around more coordinated groups of adults. My colleagues who went to the exhibition with their children witnessed similar scenes on other days. When the parents protested, the caretakers explained to them they were acting in the interest of the other visitors (although they said no one had complained), and that it was not the best idea to take the kids to an exhibition.
Alžběta Perglová, in charge of PR at the Josef Lada exhibition, says the caretakers were not instructed by anyone to „moderate“ the visitors and that it is an extempore the organiser will have to „tackle“. She adds that Obecní dům is children-friendly, because it prepares special guided tours for them.
It is a praiseworthy approach, but it is based on an old model &–…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
