Tomáš Brolík: Když dva dělají totéž, není to totéž, zatím. Maďarský případ

Maďaři mají nového prezidenta, jmenuje se András Baka a pokud si ho širší veřejnost pamatuje, pak jako soudce, kterého se před patnácti lety Viktor Orbán zbavil účelovým zákonem. Co je na první pohled pokrytecké: nahrazuje prezidenta Tamáse Sulyoka, kterého se současná moc, to jest premiér Péter Magyar, zbavila účelovým zákonem.

Čistě technicky je to skutečně stejný postup. Před patnácti lety chtěl Orbánův Fidesz přetvořit justici podle svého, a tak nejvyšší soud zákonem přejmenoval a organizačně pozměnil, a v rámci toho zbavil jeho šéfa, Baku, funkce. Dnešní vláda chce symbolicky skoncovat s předchozím režimem, a prezident je dobrý symbol. Přijala proto ústavní zákon o tom, že stávající hlava státu Sulyok končí ve funkci.

Duchem je to něco jiného. Když Orbán před patnácti lety přijímal své účelové zákony, nevykonával revoluci, nesnažil se vytrhnout moc starým strukturám. Tehdy byla maďarská politika v rozvratu, jediná akceschopná síla byla jeho strana Fidesz, neexistoval žádný režim, který by bylo potřeba zbořit a o moc nebylo třeba zápasit, ta ležela na ulici. Orbán ji sebral a snažil se - s úspěchem - podřídit justici a zbytek státu své moci.

Magyar je v jiné situaci. Nejde o to, jestli je nutné nazývat vládu Fideszu “režimem”, ale byl to systém vlády, postavený tak, aby ho pokud možno volby nemohly ohrozit. Je co bořit. A o moc je potřeba zápasit. Je to zkrátka jiný příběh.