Ranní postřeh Ivana Mikloše: Babiš nebude dnešní, ale včerejší Fico

Existují tři druhy politiků. Ti, kteří vládnou, aby zlepšovali fungování země, pak tací, kterým na tom, jak funguje země, absolutně nezáleží a vládnou zejména kvůli tomu, aby si užívali benefity vládnutí, a konečně ti, kdo fungování země aktivně zhoršují (i když mohou být přesvědčeni o opaku).

Na Slovensku máme za posledních téměř 20 let již čtvrtou vládu Roberta Fica, která se postupně vypracovala z druhé kategorie do té třetí. Během prvního, ale i dalších dvou časů vládnutí Ficovi vůbec nezáleželo na tom, jak země funguje. Neměl ambici měnit věci, a tak ani nerušil reformy Dzurindových vlád, díky jejichž kritizování se dostal poprvé v roce 2006 k moci, nedělal ale ani žádná jiná opatření či reformy. Užíval si moci, udržoval si ji rozdáváním „plodů“ rychle rostoucí ekonomiky svým voličům a nechal své sponzory a kamarády, aby se přisáli na veřejné zdroje, veřejné zakázky, státní firmy či eurofondy.

Reformami rozjetá ekonomika poskytovala zpočátku dostatek zdrojů, ale jelikož skutečná správa země Fica nezajímala, ekonomika postupně upadala, míra korupce a neefektivnosti narůstala, až nastala situace, kdy během nynějšího čtvrtého vládnutí už není z čeho rozdávat a je nutné dokonce konsolidovat. To sice Fico dělá, avšak špatně.

Robert Fico se stal během své čtvrté vlády politikem třetího typu. Aby si udržel moc, musí zemi měnit, ale jelikož hlavním motivem není žádná představa o jiném (lepším či horším) fungování země, ale pouze udržení moci, zemi tak aktivně mění k horšímu. Zjednodušeně řečeno, snaží se změnit Slovensko podle maďarského receptu, ke své smůle (a našemu štěstí) však nemá k dispozici ústavní většinu, ale jen rozhádanou trojkoalici.