Chci být respektující mámou, ale měním se v unavenou ženu, která dětem rozdává zákazy

Jsem matkou dvou dětí ve věku čtyři a pěti let a v poslední době mám pocit, že výchovu vůbec nezvládám. Oba chlapci jsou temperamentní, ale také velmi tvrdohlaví a často mezi nimi vznikají konflikty. Například když se ráno chystáme do školky, jeden si odmítá obléct bundu, ačkoli je zima, a druhý začne křičet, že chce přesně tu samou čepici, kterou má bratr. Když se jim snažím klidně vysvětlit, proč je důležité poslouchat a spolupracovat, často mě ignorují nebo sebou hodí na zem.

Podobné situace se opakují i ​​doma, například při úklidu hraček. Dohodneme se, že si každý uloží svá autíčka a stavebnice, ale po pár minutách se začnou honit a smát, jako by mě vůbec neslyšeli. Pokud se snažím být důsledná a trvat na pravidlech, vzdor se ještě stupňuje.

Mám pocit, že všechny mé pokusy o laskavou respektující výchovu selhávají, protože v praxi se měním na unavenou ženu, která jen rozdává zákazy. Zároveň nechci rozdávat tresty, ani děti zastrašovat, ale občas mě přepadne bezmoc a křičím, přestože vím, že to situaci nezlepší… Přemýšlím, jestli od nich v tomto věku neočekávám příliš mnoho nebo naopak, zda jim nedávám příliš mnoho prostoru a svobody.

Je v tomto věku normální, že tak intenzivně zkoušejí trpělivost rodiče? Jak jim už nyní nastavit jasná pravidla?