Jak Babiš na dovolené přemýšlel, co radil Šťastný nespokojené kultuře a proč je moc Petrů Fialů

Méně Senát litovat a spíš to zařídit. Ústavně-právní výbor v týdnu kromě „velkých“ norem, tedy služebního a stavebního zákona či EET, projednával i změnu jednacího řádu. Tu spolu se služebním zákonem dorazil do Senátu obhajovat předkladatel Radek Vondráček. Hned v úvodu k obsáhlým úpravám, které se dotknou úředníků, senátory politoval, že měli málo času. Narážel na lhůtu, která je pro Senát stanovena na 30 dnů – sněmovna projednávání zákonů nijak omezeno nemá. A svou poznámkou „píchl“ do vosího hnízda. Senátoři už několik let volají po prodloužení současné, z jejich pohledu často šibeniční lhůty na šedesát dnů. „Snažíme se o prodloužení lhůty dlouho. Nikdy naše snaha nebyla úspěšná. Vy to moc dobře víte. Méně Senát litovat a zařídit, aby to bylo těch šedesát dnů,“ hned ostře reagoval senátor z klubu STAN Michael Canov. Senátoři totiž ke změně potřebují dolní komoru. A k přijetí této změny – tedy ústavního zákona – je nutné, aby pro ni hlasovala třípětinová většina přítomných poslanců. Ve sněmovních kuloárech ovšem část zákonodárců mluví o obavách, že by Senát po prodloužení lhůty mohl „obstruovat“. Část senátorů tlačila na poslance, aby změnu schválili současně se změnou jednacího řádu, nebyli ale vyslyšeni. Lhůta se tak ani v tomto volebním období velmi pravděpodobně neprodlouží. 

Senátoři bez čekání? Přestože někteří senátoři nesouhlasí s dílčími úpravami sněmovního jednacího řádu, výbor doporučil plénu předlohu schválit beze změn. Zmíněný Canov ale naznačil, že na jednání plánované příští týden možná někteří senátoři nahrají úpravu, která by zavedla, že se senátní tisky budou ve sněmovně projednávat v přesně stanovený čas. Když horní komora parlamentu vrací tisk s úpravami nebo ho zamítne, jeden ze senátorů pak krok obhajuje ve sněmovně. A je pravda, že v posledních letech čekají v kuloárech dolní komory často i hodiny, než se na ně dostane řada. Vondráček členům ústavně-právního výboru slíbil, že je připraven se o tom bavit, ale až při další změně jednacího řádu, kterou plánuje připravit do konce volebního období. Jakmile prý současná změna jednacího řádu vyjde ve sbírce zákonů, svolá pracovní skupinu, která začne pracovat na komplexnější změně. „Dávám vám slovo, že váš podnět zazní na jednání pracovní skupiny, umím si představit, že by to mohlo obsahovat i tuto změnu,“ slíbil Vondráček, čímž – alespoň to tak vypadalo – Canova uspokojil. 

Chytrý telefon Aleny Schillerové. Ve stejnou dobu, kdy Vondráček vysvětloval úpravy jednacího řádu, v protějším Valdštejnském paláci představovala senátorům ministryně financí Alena Schillerová EET 2.0. „Nemyslete si, já opravdu netrpím obsesí, že když nastoupím znovu jako ministryně financí, musím zavést elektronickou evidenci tržeb,“ zahájila svou prezentaci na hospodářském výboru šéfka rezortu. Při popisování technické úrovně zákona, který se má oproti původní verzi hlavně zbavit byrokracie, zvedla do vzduchu svůj mobilní telefon a řekla: „Obchodníkům bude stačit toto. Já si neumím představit, že dneska někdo nemá chytrý telefon.“ Zrovna do Senátu tak zvolila poněkud odvážnou strategii obhajoby – v horní komoře se opakovaně objevují návrhy na ústavní zakotvení platby v hotovosti nebo právo být offline. Ostatně i její šéf, premiér Andrej Babiš, se opakovaně chlubí svým papírovým diářem. A reakce na sebe také dlouho nenechala čekat, a to přímo od předsedy výboru Miroslava Plevného (za STAN): „Paní ministryně, já bych vás rád opravil. Řada lidí nemá chytré telefony, spousta lidí má problém i s e-mailem.“ Dodal nicméně, že prodejců se přeci jen tento problém asi týkat nebude. Po jinak klidné debatě pak výbor plénu doporučil, aby zákon o EET vrátilo sněmovně s pozměňovacím návrhem na zrušení limitu daňového osvobození od daně z příjmu u zdravotních benefitů pro zaměstnance. Plénum o tom bude hlasovat příští týden. 

Rozpočtové double trouble. Příští týden začnou ministerské konzultace ke státnímu rozpočtu na 2027, říká Respektu Alena Schillerová. Pro ni samotnou už práce na rozpočtu začala mnohem dřív a podle sociálních sítí má za zády i premiéra Andreje Babiše. O obsahu, výši příjmů, výdajů, a tedy i deficitu víme pramálo, znám je jen Babišův výrok, že „schodek rozpočtu bude výrazně pod 400 miliard korun“. Nyní začnou individuální vyjednávání. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) takové konzultace zrušil a svůj návrh prostě rozeslal rezortům, ministři tehdy návštěvy na rezortu financí označovali za mediální cirkus a členové vlády měli na rozpočet informační stopku. Tehdy Schillerová z opozice přístup opakovaně kritizovala. Uvidíme, jak budou tedy ministři skoupí na slovo tentokrát. I sama ministryně se přitom vyjadřuje minimálně; jak říká redakci, plánuje „dodržet zákon“. To znamená, že musí do 31. srpna předložit návrh vládě a do 30. září ho musí vláda poslat Poslanecké sněmovně. Není to ale jediný rozpočet, na kterém teď vláda musí pracovat. Do intenzivní fáze příprav se dostává i dlouhodobý evropský rozpočet. Šéf Evropské rady António Costa brzy vyrazí na vyjednávací turné po členských zemích; začíná na Slovensku, pak pokračuje do okolních zemí, v Česku by podle informací redakce mohl být 26. a 27. srpna. Že Costa začíná právě ve střední Evropě, není náhodné. Česká republika patří mezi velké kritiky návrhu sedmiletého rámce a chce si z něj ukrojit víc. „Evropská komise chce vybírat nové daně a nám se to nelíbí. Ve finále je mi jedno, odkud přijdou, já chci peníze pro Českou republiku,“ řekl Babiš novinářům před červnovou Radou v Bruselu.