Česko stojí na ukrajinských svalech a slovenských mozcích
Bez přílivu zahraničních pracovníků by ekonomická situace Česka byla složitější
Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.
Dlouho to nebylo poznat v českých ulicích, ale za poslední dekádu a půl došlo k výrazné změně – Česko se stalo domovem mnoha lidí, kteří se původně narodili v zahraničí a kteří tu nyní pracují. Ještě v roce 2010 v tuzemských výrobních halách, na stavbách, v kancelářích a ve službách pracovalo zhruba 200 tisíc lidí. O 16 let později už je to téměř milion.
Ze svého rodiště do Česka přesídlili zejména Slováci (229 tisíc zaměstnanců), kteří často jdou do Česka už v době vysokoškolského studia, a Ukrajinci (357 tisíc), jejichž počet se výrazně zvýšil po ruské agresi. Mezi oběma skupinami je přitom jeden velký rozdíl.
Zatímco hrubá mediánová mzda Ukrajinců v Česku je 33 tisíc, v případě Slováků je to 49 tisíc korun. Češi berou podle tohoto měřítka 42 tisíc hrubého. Z toho plyne, že díky Ukrajincům zaměstnavatelé nalézají pracovníky na méně kvalifikovaná místa, jako jsou stavby či služby. Díky Slovákům zase nemají nouzi o lidskou sílu ty firmy, jež potřebují vzdělané a kvalifikované zaměstnance.


Ze Slovenska odcházejí lidé hlavně kvůli špatné politické situaci, nízké kvalitě školství a především malé naději, že by se to mohlo v brzké době změnit. Slovenská tragédie je pro Česko požehnáním – státní rozpočet nenese náklady na jejich výchovu kromě vysoké školy, ale poté celý systém už jen získává z vysokých výdělků, ze kterých Slováci odvádějí daně.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu



















