Dobrá zpráva po výbuchu

Pondělní výbuch plynu v centru Prahy měl za následek řadu zraněných včetně jednoho středně těžkého, některé lidi vyděsil přímo na místě, jiné na dálku, další se zase obávali o své příbuzné či přátele žijící v okolí. Připočtěme obrovské materiální škody a ochromenou dopravu v části metropole – prostě nic příjemného. Nicméně pondělek přinesl také nesmírně cennou informaci o stavu naší společnosti. Cennou a překvapivou, protože pozitivní.

Autorka sloupku si pamatuje, jak mocně na ni zapůsobilo, jakým způsobem se Londýn vyrovnal s neporovnatelně tragičtější a rozsáhlejší událostí – teroristickými útoky v červenci 2005. Všichni fungovali přesně tak, jak mají, a ještě o něco líp.

A přesně to se teď stalo v Praze. Zachranáři, hasiči i policie dorazili na místo bleskově, do deseti minut. Policisté, kteří oblast vyklízeli, s lidmi mluvili rázně, ale slušně. Další pak vysvětlovali, pomáhali: ČT natočila paní, jejíž maminka bydlí přímo naproti FAMU v Divadelní ulici. Nemohla se jí dovolat, tak s obavami dorazila přímo na místo. Policistka jí vysvětlila, že do uzavřené oblasti nikoho pustit nemůže, ale místo toho sama na adresu vyrazila, maminku vyzvedla a zařídila úlevné rodinné setkání. Zdá se to jako maličkost, ale přesně takovými maličkostmi může policie reálně naplnit svoje heslo Pomáhat a chránit. Záchranářům zase byli k ruce lidé, kteří byli na místě a nabídli se pomoci.

Na místo dorazil premiér, ministr vnitra či pražský primátor. Tyto návštěvy mají hlavně symbolický charakter, nikdo nečeká, že Petr Nečas bude běhat s nosítky, jde o vzkaz občanům: „Jsme tu s vámi.“ Proto byl George W. Bush tak kritizován, když po hurikánu Katrina zůstal dva dny na dovolené v Texasu a pak letěl rovnou do Washingtonu. A naopak Barack Obama chválen, a to i republikánskými politiky, když loni přerušil kampaň a navštívil oblasti zasažené bouří Sandy.

Magistrát zřídil infolinku pro veřejnost, všichni mluvčí i šéfové příslušných institucí byli k dispozici novinářům. Toto autorka nechválí jako nějakou profesní novinářskou libůstku. Jde o to, že si uvědomují, že nemluví s partou lidí s mikrofony, ale skrze ně s veřejností a k veřejnosti -  tedy ke svým zaměstnavatelům, kteří je platí ze svých daní. A konečně: premiér, primátor i další „odpovědní činitelé“ veřejně ocenili a poděkovali všem, kdo se na zásahu podíleli.

Proč je to známka civilizovanosti této země? Protože by nemuseli: všichni, kterým Bohuslav Svoboda i Petr Nečas děkovali, mají to, za co jim děkovali, v popisu práce; je to jejich job. Politici si přesto povšimli mimořádného nasazení a poděkovali.

Jenže v civilizovaných zemích se děkuje, i když člověk nemusí, policisté jsou slušní a ochotní - a lidé si navzájem pomáhají a děkují, i když to není jejich povinnost.