Bílý lotos je seriál s dobrou karmou

Horký vzduch nad luxusním rezortem vibruje nočními zvuky, opice znepokojeně vřískají do tmy v thajské džungli. Pohled z ptačí perspektivy ukazuje světla hořících loučí mezi palmami, která vedou návštěvníky honosných vil s výhledem na oceán k jejich dočasným „rájům na zemi“. Dílem příznačně nazvaným Amor Fati – neboli Miluj svůj osud, ať už je jakýkoli – skončila minulý týden třetí řada seriálu Bílý lotos. Jeho tvůrce Mike White, který je aktuálně nejhodnotnější akvizicí společnosti HBO, uplynulé týdny opět proměnil diváky v domácí detektivy a fascinované voyeury cizích životů. A potvrdil, že stvořil vlastní franšízu i rituál. Finále znovu předcházely teorie, čí mrtvola tentokrát skončí v černém igelitovém pytli. Od prvního dílu se vždy ví, že někdo zemře. Vše, co následuje, směřuje právě k téhle nejasné smrti. Všechny postavy jsou tak potenciálními oběťmi i vrahy zároveň.

Skupina amerických boháčů se tradičně sjíždí na týden do luxusního letoviska v řetězci Bílý lotos. Po Havaji a Sicílii to je Thajsko. Na místě zakoupené bezstarostnosti je však dožene cosi temného. V nejkomediálnější jedničce to byl přetrvávající kolonialismus a nadřazenost privilegovaných. Ve sluncem znavené dvojce zase přebytek sexu a vztahy v kraji mytických milenců.

Trojka o poznání potemněla, doslova i obrazně se zatáhlo. Thajsko je ponořené do tmy pralesa i nočních party. Tématy jsou identita a volby, před nimiž neutečeme. Bílý lotos do třetice není komedie ani sociální satira, ale v podstatě horor o tom, kdy přijde nevyhnutelné. V tom jako by Whiteovi pomáhalo, že dělá už potřetí a jinak totéž. Jak řekl časopisu The New Yorker: „Můžu vždy na konci každé sezony nechat dům shořet a začít stavět znova.“

Co má umět správný muž

Bílý lotos stvořil (napsal a režíroval) tehdy jednapadesátiletý White během covidu a z malé show se stal fenomén. Pomohlo tomu i načasování. Satiricky pojaté téma se trefilo do ekonomické nejistoty způsobené pandemií, jež vynesla do popředí tutlanou otázku tříd a sociální nespravedlnosti (nejen) v Americe.

Vnější okolnosti by ale neměly zastínit, že devízou jsou tu přesně zachycené neuralgické body, jež jsou zdrojem neklidu, nejednoznačné provokativní postavy a smysl pro podvratnost a napínání publika. White začínal na sentimentální správňácké teen soap opeře Dawsonův svět. Do HBO, k seriálu o hledání naplněného života uprostřed korporátního světa Mé nové Já se propracoval přes nezávislý snímek Chuck a Buck nebo mainstreamovou komedii Škola ro(c)ku.

Sestava „trojky“ je znovu vtipně antropologická. Do letoviska dorazí pětičlenná rodina finančníka z politické dynastie z amerického Jihu. Rozmazlený syn Saxon (hraje ho syn Arnolda Schwarzeneggera Patrick) je sebevědomý „alfa bro“, který pracuje v otcově firmě. Jeho mladší nervózní bratr má doslova pokřivenou páteř, jak se nechává všemi ovládat – včetně rodiny. Sestra se chce najít v buddhistickém klášteře.