Ján Markoš: Fico s maskou a bez ní. Co nám o premiérovi prozradila setkání se studenty

Předseda vlády má novou zálibu: setkává se se studenty. Tato setkání nazývá diskusemi, ačkoli ve skutečnosti jde o dlouhé monology, někdy trvající až do úplného vyčerpání všech přítomných. Loni v listopadu „diskutoval“ v Popradu, v lednu v bratislavské Petržalce, v únoru v Modře a Nitře. Studenti pouze sem tam dostali možnost klást otázky.

Takový formát je samozřejmě pro mladé účastníky doufající v živou výměnu názorů značně otravný. Pro nás je však užitečný, protože je dobrým lakmusovým papírkem kondice Roberta Fica. Je totiž obtížné představit si formát, který by byl pro něj příznivější.

Diskuse si vybral sám a sám si je i režíruje. Může vyprávět, co se mu zachce, nikdo mu neskáče do řeči, nikdo ho nekrotí. A studenti – při vší úctě k nim – nejsou tak asertivní a kvalifikovanou opozicí jako novinářky nebo jeho političtí protivníci.

A přesto i v takovém příznivém formátu je předseda vlády schopen selhat. Opakovaně. Proč? Zjevně se snaží na studenty i na veřejnost dělat dojem, nasadit si masku klidného a zkušeného státníka. Tuto polohu však už nedokáže ustát během celé diskuse, proto dříve či později na scénu vstoupí jeho pravé já.