Novináři na dlažbě (nebo na webu)

Američtí novináři a další pracovníci tištěných médií mají v těchto dnech důvod k obavám. Novinovým trhem v USA otřásá vlna propouštění. Z mekky žurnalistiky, prestižního listu New York Times, musí odejít nejméně 100 zaměstnaců, deník Boston Globe se hodlá zbavit 60 lidí, stavy snižuje i slavný Washington Post. Na západním pobřeží se Los Angeles Times hodlají obejít dokonce bez plných tří stovek zaměstnanců. Z redakcí nuceně odcházejí i pracovníci menších listů; například manažeři kalifornských San Jose Mercury News nedávno nařídili některým reportérům, aby zůstali doma a čekali na telefon, v němž jim oznámí, zda přišli o místo či nikoliv.

Ne všichni ze stovek propuštěných zaměstanců jsou novináři a ne všichni končí vyhazovem – listy se snaží motivovat své pracovníky k dobrovolnému odchodu pomocí zvýhodněných důchodových balíčků či gentlemanským odstupným. To ale nemění nic na skutečnosti, že lidem, kteří se živí psaným slovem, nastávají v Americe těžké časy.

Web se ujímá vlády

Příčin je několik. Mediální trh reaguje na ekonomické problémy jako citlivý seizmograf, protože v dobách hospodářského útlumu klesá jak ochota firem utrácet za reklamu, tak chuť lidí sáhnout do kapsy pro pár drobných a nechat je na pultech novinových stánků. To by ale ještě nebylo to nejhorší – recese nemusí trvat dlouho, pak přijde oživení… Jenže v pozadí je závažnější trend. Lidé, a zejména mládež digitální generace, už nechtějí číst informace na papíře, hledají je na webu. Internetové stránky amerických deníků tak sice zažívají nebývalý boom, jenže příjmy z reklamy ve virtuálním prostoru nestačí kompenzovat pokles, způsobený menším prodejem tištěných výtisků.

Web kromě toho mění čtenářské zvyky. Především klesá ochota číst delší texty. U starší generace je navíc tento trend zdůrazněn tím, že lidé, kteří s počítačem nevyrůstali, delší články z webu zpravidla raději tisknou a čtou je na papíře. S tiskem článku, který je po několika řádcích nezaujal, se neobtěžují.

Trochu si zanaříkat

Co z toho vyplývá pro pracovníky redakcí? Podle novinářky a profesorky žurnalistiky Mindy McAdamsové z Floridské univerzity by redakce měly najmout špičkové grafiky a plánovat s nimi články a reportáže od samého počátku. Přístup „až to bude napsáno, dáme to na web“ by měla nahradit filosofie, která chápe internet jako svébytný prostor, jehož potřeby je třeba ctít. Novinář pohybující se v terénu by měl proto mít s sebou profesionálního fotografa či kameramana a velmi kvalitní diktafon – to mu později umožní zpracovat reportáž také ve formě jednoduché multimediální prezentace, která může na webu sloužit jako upoutávka na článek, vějička, která přiměje roztěkaného čtenáře k četbě delšího textu. „Používejte web pro vyjádření emocí pomocí obrazu a zvuku, ne pouze pro prezentaci článků a dat,“ radí profesorka McAdamsová novinářům (více na http://mindymcadams.com a http://mindymcadams.com/guest/knightscience.htm ).

Chuť novinářů řídit se těmito radami je ovšem nízká jak v Česku (autor těchto řádků není výjímkou), tak i v Americe. „Lidé v redakcích musejí být obvykle na web dotaženi křičíce a naříkajíce,“ upozornila McAdamsová během prezentace, kterou v únoru přednesla na semináři o žurnalistice v Bostonu. Je ovšem lepší si trochu zanaříkat, než jednoho dne nalézt na stole přátelskou nabídku z vedení listu na gentlemanskou dohodu o ukončení spolupráce.

Propouštění v některých amerických denících:

New York Times: 100–150 zaměstnanců

Los Angeles Times: 300 zaměstnanců

Boston Globe: 60 zaměstanců

Chicago Tribune: 300 zaměstnanců