Fridays for Nobody? Proč hnutí za záchranu klimatu zmizelo ze scény

Centrem Prahy prochází na konci června průvod demonstrantů. Účastníci, většinou mladí lidé, nesou transparenty s nápisy jako „Energii lidem, ne uhlobaronům“ nebo „1 % Čechů vlastní víc než dolních 90 %“. Při chůzi hlasitě skandují „Chvaletice nikdy více, Počerady na petlice“. Akci organizuje česká odnož mezinárodního hnutí Fridays for Future, které se před šesti lety proslavilo středoškolskými stávkami za klima a ve svém boji stále pokračuje.

Smyslem pochodu je kritika tuzemských miliardářů Daniela Křetínského a Pavla Tykače, kteří navzdory ohřívání planety dál provozují uhelné doly a elektrárny vypouštějící velké množství skleníkových plynů. Demonstrace má však upozornit i na to, že se dvojice „fosilních oligarchů“ skrze svá média, spřátelené univerzity a najaté lobbisty snaží boj za klima brzdit. Průvod se zastaví před budovami, které jsou s miliardáři nějak spjaté: před Tykačem sponzorovanou vysokou školou Cevro demonstranti skandují „Cevro, Cevro, Cevro, bude nám tu vedro“, u sídla Křetínského energetické skupiny EP zase „Dane, zaplať daně“.

Pozorovatele ale spíše než hesla překvapí nízká účast – celý průvod čítá zhruba třicet lidí. Kolem roku 2019 jich přitom na protesty za klima pořádané stejnojmennou organizací chodily někdy i tisíce. Organizátoři si nízkou účast zdůvodňují tím, že se blíží prázdniny a lidé už jsou v myšlenkách někde u vody, pouze načasováním ale prořídlý průvod vysvětlit nejde. Přitáhnout pozornost k ochraně klimatu je dnes daleko složitější než dříve. Klimatická krize přitom podle vědců postupuje stále rychleji. Proč tedy na protesty směřující k jejímu zmírnění chodí tak málo lidí?

Tady mám komunitu

„Ten boj trvá už dlouho, situace ohledně klimatu se nezlepšuje a krizí, které je třeba řešit, přibývá,“ nabízí jedno z možných vysvětlení Oleg Tožička, jeden z mluvčích hnutí Fridays for Future a účastník pochodu. Zmiňuje válku na Ukrajině nebo konflikt v Gaze, které lidé vnímají jako bezprostřednější hrozby. „My se ale snažíme upozorňovat na to, že naši bezpečnost ohrožuje i klimatická krize, že ty problémy jsou propojené a musíme je řešit současně,“ říká.

Student filmu na střední odborné škole se ke klimatickému hnutí přidal asi před rokem a půl. Když začínal, ještě v něm působili jeho čeští zakladatelé, ti ale mezitím odešli. I tahle generační výměna přispěla k tomu, že dnes chodí méně lidí. Tožička přiznává, že vidět na pochodech tak nízkou účast ho někdy trochu demotivuje, nenechává se tím však odradit. A jindy prý bývá i vyšší.

Podobné pocity zažívá také Hana, studentka lékařské fakulty a členka spřáteleného spolku Univerzity za klima, která přišla kolegy podpořit. Vzpomíná na dobu před sedmi lety, kdy ještě jako středoškolačka chodila na protesty Fridays for Future, které tehdy plnily náměstí. „Mám pocit, že dlouhodobě protestuje za klima méně lidí. Už to nemá ten drajv jako před lety, spousta lidí vyhořela,“ říká. Jí se to prý stalo také a musela si dát od aktivismu pauzu, po ní si však našla cestu zpět, protože pro záchranu planety něco dělat potřebuje.

Prořídlé demonstrace odrážejí obecnější trend ve společnosti a politice. Budoucnost příliš naděje na odvážná řešení klimatických problémů neslibuje: Hnutí ANO, pravděpodobný vítěz blížících se voleb, má naopak jako jedno ze svých hlavních témat boj proti green dealu, tedy proti evropské politice zaměřené na snižování emisí. Andrej Babiš chce ve jménu podpory zdejšího průmyslu přechod na zelenější ekonomiku brzdit. Hana z takového vývoje „cítí obavy“, ty ji však spíše utvrzují v důležitosti vlastního angažmá v klimatickém hnutí. „Venkovní svět pro moje názory často nemá pochopení, ale tady mám komunitu, kde nikomu nemusím nic vysvětlovat, to je strašně úlevné,“ říká mladá žena.