Ekonomika přeřadila na nižší rychlost

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) zpomalila ekonomika svůj růst v prvním kvartále na 5,4 procenta oproti loňskému rekordnímu růstu 6,5 procenta. „My ten bleskový odhad neděláme dlouho, začali jsme minulé čtvrtletí. Přesnější údaj, o kolik se to může lišit, zatím nemáme,“ sdělil Respektu.cz Jan Heller z ČSÚ. Heller nicméně nepředpokládá, že by se měl zpřesněný odhad zveřejněný 10. června lišit o více než několik málo desetin procenta. „Záleží i na tom, jak některé dodatečné datové zdroje budou vypadat. Nemáme informace například o některých jednotkách vládního sektoru,“ dodal.

Za zpomalováním ekonomiky stojí pokles spotřeby domácností a zhoršování zahraničního obchodu. „Domácností méně utrácí kvůli zvýšení spotřebních daní, DPH a zdražování potravin a pohonných hmot,“ prozradil Respektu.cz analytik Patria Finance David Marek. Na zahraničním obchodě se podle něj odrazilo zpomalování ekonomik eurozóny. „Eurozóna je závislá na globálním vývoji, takže se na jejím růstu podepsala hypotéční krize ze Spojených států,“ tvrdí.

Pokles zahraničního obchodu dokládají i poslední data ČSÚ z března. Podle nich poklesl meziročně vývoz o více než 5 procent a obchodní bilance skončila v přebytku 8 miliard korun, tedy zhruba na poloviční hodnotě z předchozího roku.

Předzásobení léky

Jednorázově se na zpomalení podepsalo také předzásobení léky v závěru loňského roku. „Maloobchodních tržby farmaceutických výrobků v prosinci výrazně vzrostly, kdežto v lednu poklesly. Je to ale faktor, který ovlivnil pouze dva kvartály, a v další části roku o tom již neuslyšíme,“ myslí si Marek.

V tomto i příštím roce bude mít daleko větší vliv zpomalování zahraniční poptávky. „Počítáme s letošním růstem české ekonomiky o 4,7 procenta. V příštím roce dojde k dalšímu zpomalení až na 3,5 procenta,“ dodal. Se stejným růstem pro letošní rok počítá i Česká národní banka. V roce 2009 by ale podle banky měla ekonomika růst čtyřprocentním tempem.

Slovensko nám šlape na paty

Svůj odhad ekonomického růstu zveřejnil také slovenský statistický úřad. Podle něj ekonomika našich východních sousedů rostla v prvním kvartále o 8,7 procenta. I nadále tak rostou výrazně rychleji než Česko. „Nemáme zatím žádné predikce, ve kterých bychom měli předhonit v růstu Slovensko. Naší východní sousedé nás tak v horizontu půl generace doženou,“ předpověděl Respektu.cz analytik ČSOB Tomáš Sedláček.

Karty se ale dokážou rychle měnit. „Před patnácti lety jsme na tom my byli lépe než Slovinsko, dnes je tomu naopak,“ upozornil například Sedláček. Slovensko dohnalo v loňském roce Maďarsko. Estonsko předehnalo od rozpadu Sovětského svazu sedm států. „Čína je na 15 procentech úrovně České republiky, ale pokud bude pokračovat současným tempem, tak dosáhne naší současné úrovně za dvacet let,“ uvedl Sedláček příklady, jak by mohl vypadat svět při prostém protažení časových řad do budoucna.

Měří HDP životní úroveň?

Hrubý domácí produkt ale nemusí plně odrážet růst životní úrovně. „HDP je nedokonalá statistika, ale nemáme lepší,“ tvrdí Sedláček. HDP totiž například započítává prodeje alkoholu nebo cigaret, ale neprojeví se v něm například charitativní dary. Do statistik se naopak dostanou obnovovací investice, které spíše jen udržují současnou úroveň, než že by ji zvyšovaly.

Do finálního čísla o růstu hospodářství se nedostane i mimotržní produkce. „Když si doma uklízím sám, tak se to v HDP vůbec neobjeví, naproti tomu, kdybych si zaplatil uklizečku, tak ano,“ uvedl příklad Sedláček. Vliv může mít i používání městské hromadné dopravy. Ve státech, kde se masivně využívá MHD, je nižší HDP oproti státům, kde se jezdí výhradně auty.

Čím více se v ekonomice projevuje trh, tím více HDP narůstá. „V momentě, kdy máte privátní zdravotnictví, platíte doktorovi daleko více, než dostane doktor ve státním systému,“ tvrdí Sedláček s tím, že se navíc můžou lišit i samotné metodiky vykazování růstu v Evropské unii a mimo ni. „HDP koreluje s životní úrovní ale ne se životním štěstím. Tam to může být i naopak. Lze to vysledovat na počtu sebevražd nebo na vlastním hodnocení štěstí občanů,“ uzavírá trochu pesimisticky Sedláček.