Oni to dělali taky! Babišova vláda zrychleně a potutelně schvaluje zásadní změny ve fungování státu
Koalice využívá poslanecké návrhy pro rychlejší prosazování svých zájmů. Na příkladu stavebního zákona je vidět, kam může vést legislativa bez dostatečné oponentury
Každá nová vláda chce svým voličům ukázat, jak usilovně a rychle pro ně pracuje, a současný kabinet Andreje Babiše (ANO) není výjimkou. Zvolil k tomu však potenciálně problematický prostředek – velký počet zákonů se snaží prosadit takzvanými poslaneckými návrhy. Co dříve sloužilo spíš k drobnějším úpravám zákonů, používá kabinet i pro rychlejší a bezproblémové vytvoření a přijetí zásadních reforem, aktuálně například velmi obsáhlé novely stavebního zákona nebo služebního zákona. Důsledkem pak může být spíš chaos, ve kterém se mohou ukrývat nejen chyby, ale potenciálně i záměry zájmových skupiny. Přístup vlády tak kritizuje nejen opozice, ale rovněž advokáti nebo odborníci na státní správu.
Není to bypass
Poslanecké návrhy jsou legitimní součástí zákonodárného procesu. Na rozdíl od standardní cesty, kdy legislativu připravují úředníci z ministerstva, ale nemají vždy zcela jasné autorství; ve většině případů je totiž nepíší sami poslanci, nýbrž jejich poradci, experti, zájmové skupiny – nebo dokonce lobbisté, aniž by o tom existovala evidence, přestože „lobbistická stopa“ musí být podle zákona zaznamenána.


Navíc se tak obchází mezirezortní připomínkové řízení – zásadní součást vzniku zákona, kdy se k němu mají možnost vyjádřit zástupci dotčených skupin, právníci nebo ostatní ministerstva. Autoři sice nemusí zákon podle jejich poznámek měnit, ale v každém případě mohou tito aktéři objevit a opravit chyby. Součástí tohoto řízení jsou také jasně formulované dopady daných norem, které vypracovávají úředníci například s ohledem na to, kolik budou změny stát.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu



















