Německý ústavní soud neshledal bilaterální pomoc Řecku v konfliktu s německou ústavou a taktéž dal zelenou dočasnému záchrannému valu pro eurozónu, tedy EFSF.
Po smršti nepříliš dobrých zpráv ze světa (především o ekonomickém růstu či hrozbě nové recese) je to zase jednou zpráva dobrá – musíme ji ovšem chápat pouze jako potvrzení mechanismů, které už dávno běží, a půjček a garancí, které se již čerpají nebo využívají. Kdyby náhodou v Karlsruhe hlasovali proti, uvrhli by patrně Evropu a svět s ní do ještě mnohem horší a nepředvídatelné situace. Nejen že by nadále platilo, že eurozóna neví, co se sebou dál, ale muselo by dojít ke zrušení již rozběhnutých záchranných programů.
Soud v Karlsruhe ale učinil důležitou podmínku. Pokud bude německá vláda sjednávat nějakou mezinárodní pomoc, musí si ji napříště předem nechat schválit v rozpočtovém výboru Bundestagu, a ne jen rozpočtový výbor Bundestagu informovat a vládní politiku s ním koordinovat. Tím se samozřejmě snižuje manévrovací prostor pro německou vládu flexibilně dojednávat nějaká provizorní řešení a reagovat tak na aktuální nebezpečí, která se mohou vynořit.
Německou vládu během podzimu čekají tři klíčová hlasování v parlamentu. Na základě zeleného světla, které rozsvítil tamější ústavní soud, bude Bundestag hlasovat o bilaterální pomoci Řecku, o EFSF a o permanentním záchranném mechanismu, kterému se říká ESM. Bude to sice bitva (Merkelová bude patrně muset spolupracovat se sociální demokracií), ale to hlavní má zřejmě kancléřka Merkelová za sebou.
Někteří právní znalci v Německu interpretují výrok soudu také tak, že všechny další zásadní záchranné či integrační kroky bude pravděpodobně už možné prosadit pouze na základě změny evropských smluv (ať už by šlo o ekonomickou vládu, společné dluhopisy, nové sankce za nedodržení pravidel apod.) a o tom všem se ve většině členských států Unie bude hlasovat v referendech. Období improvizace tedy, zdá se, končí.
…
Server eurointelligence.com a FT Deutschland si všímají toho, jak evropští centrální bankéři začínají diskutovat o ústavních a institucionálních vizích. Italský guvernér Mario Draghi navrhl v pondělí v Paříži, aby nové evropské smlouvy obsahovaly pasáže, které se týkají konkurenceschopnosti a strukturálních reforem. Jean-Claude Trichet se postavil za vizi evropské federace a dokonce i šéf Bundesbanky Jens Weidmann připustil plnohodnotnou fiskální unii, pokud k ní vlády získají jasný demokratický mandát.
Takže minimálně centrální bankéři už vědí a tuší, že Evropa potřebuje nové smlouvy.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
