Naši dobu pohlcuje krize důvěry v demokracii. Jak ji obnovit?

Pokud sledujete současné zprávy a máte pocit, že uprostřed každodenního chaosu se v politice něco pokazilo, nejste sami. Nedávný průzkum Pew Research Center ve 23 zemích zjistil, že v průměru 58 procent dospělých je nespokojeno s fungováním demokracie. Ve Spojených státech sdílí tento názor více než 60 procent lidí, v Itálii a Francii téměř sedm lidí z deseti. Lidé stále upřednostňují demokracii před autokracií, ale nespokojenost a beznaděj se staly široce rozšířeným jevem.

Když se o tom bavím s lidmi, často vzpomínají na sedmdesátá léta. I tehdy vypadaly demokracie vyčerpaně. V USA podkopaly důvěru veřejnosti inflace, válka ve Vietnamu a aféra Watergate. Samuel Huntington varoval před „nezvládnutelností“ demokracie. V osmdesátých letech se však situace obrátila. Ekonomické reformy a technologický dynamismus důvěru obnovily. Během deseti let se zhroutil komunismus a liberální demokracie zvítězila. Krize sedmdesátých let se ukázala být předehrou k obnově.

Avšak dnešní malátnost je jiná – a hlubší. Předchozí krize byla manažerská. Vlády fungovaly špatně, ale lidé stále věřili v systém. Nejvyšší soud byl respektován, Kongres fungoval, tisk měl autoritu. Lidé chtěli, aby se pravidla dodržovala; dnes už v pravidla nevěří.

Dnes jsou americké instituce – soudy, média, univerzity, dokonce i volby – široce vnímány jako zaujaté. Důvěra ve vládu klesla ke 20 procentům. Médiím důvěřuje méně než třetina Američanů, což je pokles z téměř tří čtvrtin v sedmdesátých letech. Problémem není kompetence, ale soudržnost a důvěra. Instituce si kdysi vynutily respekt, protože působily neosobně a vázané pravidly. Dnes jsou vnímány jako politické subjekty.