Češi ve spirále, Greenspan by znárodňoval a německé záchranné lano

Situace ve střední a východní Evropě včera i dnes pronikla na titulní strany ekonomických deníků (jako například Financial Times) a ta nejčelnější místa světových zpravodajských serverů. Nikoliv pouze proto, že ekonomický vývoj některých středoevropských a východoevropských zemí je považován za poměrně drastický, ale proto, že špatné zprávy z východní Evropy tentokrát ovlivnily i vývoj na burzách v západní Evropě i vývoj kursu eura vůči dolaru a celkovou atmosféru nejistoty.

Prudký pokles kursu východoevropských měn (zlotý i koruna) vedl k tomu, že ratingové agentury pohrozily snížit rating skandinávských bank (jsou angažované v Polsku a pobaltských zemích), rakouských bank (Erste má problémy v Maďarsku a Rumunsku, Raiffeisenbank v Polsku a na Ukrajině) a belgických bank jako je KBC. Zde je odkaz na dva texty z Financial Times.

V prvním textu praví agentura Moody's, že „relativní zranitelnost východoevropských bankovních systémů bude vystavena zvýšeně tuhému operačnímu prostředí ve východní Evropě jako důsledek prudkého a dlouhotrvajícího ekonomického poklesu.“ Agentura přepokládá „pokračující tlak na snížení ratingu východoevropských bank.“

Druhý text cituje analytika CSFB Andrewa Garthwaita, který tvrdí, že situace ve střední a východní Evropě (CEE) bude daleko horší než asijská krize let 1997–1998, protože asijské země jsou tradičně daleko flexibilnější.

Podle Larse Christensena (Danske Bank) „není pochyb o tom, že země CEE mohou očekávat velmi prudký propad ekonomické aktivity“.

Co s tím má společného Česká republika? Nemáme žádné hypotéky ve švýcarských francích, zadluženost státu je oproti jiným „CEE“ mizivá, politici jsou oproti Maďarsku či Ukrajině neuvěřitelně rozpočtově zodpovědní, obchodní bilance v pořádku apod. Co máme vlastně společného s ostatními prokletými „CEE“?

A přesto se jaksi „vezeme“, tedy naše měna i burza. Oni nás ti zlí investoři nerozlišují! Jenomže to jsme přece věděli - svět prostě není spravedlivý. A to, že samostatná česká měna se může otřásat díky volatilitě celého regionu, byl přece hlavní ekonomický argument zastánců včasného přijetí eura.

Když už jsme u té spravedlnosti - to, že přijde útok na „nové trhy“ (emerging markets) se dalo čekat. Asi by bylo „spravedlivější“ či logičtější, aby svět zaútočil na jiné „nové trhy“, třeba ty závislé na vývozu surovin. Jenže co je nám to platné.

.

Analytik Unicredit Pavel Sobíšek se domnívá, že vláda "si zasluhuje uznání za krizový balíček." Analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš, se ze zase domnívá, že "záchrannému balíku můžeme zatleskat."

Proč tolik lehce orientální servility? Osobně proti balíčku nic nemám, jen nevím, proč tleskat vládě za to, že dělá normálně práci, za kterou jí občané platí.

Doufejme, že tleskání nesouvisí s tím, že bankéři mají nyní za úkol být na vládu hodní, protože ji budou možná brzy potřebovat.

(Pavel Sobíšek alespoň připouští, že balíček přichází pozdě - i když to vzápětí vyvrací - a že ještě schází maličkost, tedy zajistit jeho schválení v parlamentu).

K balíčku jednu poznámku. Vláda podnikatelům umožní uplatňovat odpočet DPH na všechna nová auta. Přitom je vláda oslavována, že neustoupila nátlakovým skupinám a parciálním zájmům a  neschválila šrotovné. Proč by ale schvalovala šrotovné, když pomůže „automobilové lobby“ výše zmíněným způsobem?

.

Bývalý šéf Fedu (americká centrální banka) Alan Greenspan připustil, že asi bude nutné přechodné znárodnění amerických bank, tak aby mohla být provedena rychlá a přehledná restrukturalizace. Přečíst si lze například zde.

Podle Greenspana není navíc alternativa ke zvýšené federální regulaci bank a finančních institucí. Čeští libertariánští jehovisté asi zapláčou. Vždyť bývaly doby, kdyby byl Greenspan ještě jeden z nich. Nepřečetl si Greenspan stejný článek o marxismu v časopise Time jako Václav Klaus?

Vladimír Tomšík a Eva Zamrazilová z Bankovní rady ČNB se na rozdíl od Greenspana domnívají, že regulovat se nemá skoro nic, ani suverénní fondy.

.

Ekonomové a analytici si už pár měsíců lámou hlavu nad tím, jak by vypadal „default“ (neschopnost dostát závazkům) nějakého jednotlivého státu eurozóny. Rozpadla by se pak eurozóna? Vedlo by to k odchodu nějakého státu z eurozóny? Nebo by přeci jen bohaté státy nakonec pomohly?

Včera se v tomto ohledu konala malá revoluce. Německý ministr financí Peer Steinbruck prohlásil v deníku FT Deutchland, že „eurozóna pomůže členským státům v krizi.“ Co to znamená „eurozóna pomůže“? Samozřejmě, že to znamená, že pomůže Německo. A kdo bude první na řadě? Všeobecně se čeká, že Irsko.

.

Poměrně málo publicity v České republice vzbudil dopis, který Mirek Topolánek jako předseda Evropské rady dostal před dvěma dny. Šéf evropské federace zaměstnavatelů BusinessEurope Ernest Antoinne Seillierežádá Evropskou radu aby zařídila, že centrální banky a vlády začnou vykupovat korporátní dluhopisy. Nikde jsem nezaznamenal informaci o tom, co na tuto výzvu Topolánek odepsal.

Úterní audit: Opilý ministr, zlotý a koruna a nejednotná Evropa

Pondělní audit: Mráz z Východu i Západu (a zase „znárodnění“)

Páteční audit: Hurá do ruské stepi (svoboda tisku hyne na úbytě)

Čtvrteční audit: Češi proti protekcionismu

Středeční audit: Toxické partnerství a nesrozumitelný plán