Fischerova maturita

Už toho není moc, co by nastupující úřednická vláda měla dotáhnout do konce po odstupující politické předchůdkyni. Jak ohlásila ministryně zdravotnictví Daniela Filipová, končí zdravotnické reformy. Čtveřice zákonů definující standardy lékařské péče a umožňující mimo jiné pacientům doplácet si za nadstandardní lékařské výkony jde k ledu. Přitom právě tohle měla být (na rozdíl od třicetikorunových poplatků) ta zásadní změna posouvající české zdravotnictví směrem k větší srozumitelnosti a otevřenosti pacientům. Ministryně ale zákony stahuje ze sněmovny. Po odchodu lidovců do opozice je jasné, že už pro ně nesežene v parlamentu podporu.

Zbrzdila se příprava nového občanského a obchodního zákoníku. Ten měl jít do vlády před prázdninami, ale strany o něj po pádu vlády ztratily zájem. Padla také dlouho připravovaná a kontroverzní reforma vysokých škol, která po roce diskusí měla na jaře získat podobu zákona. Ministři současné vlády se teď snaží dotáhnout jenom drobnosti, které jim můžou zlepšit image – jako je třeba zákon o miniškolkách (umožňující lidem hlídat za poplatek sousedům děti) z dílny ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase nebo elektronické občanky plánované ministrem vnitra Ivanem Langerem. Naopak normy působící nepopulárně ztrácejí u poslanců šanci. Ministr životního prostředí Martin Bursík sice nestáhne ve sněmovně ležící zákon o odpadech, ale je malá pravděpodobnost, že mu ho poslanci schválí. Součástí normy je například povinné zpoplatnění igelitových tašek v samoobsluhách. Je málo pravděpodobné, že něco takového poslanci před volbami posvětí.

Skutečně velký podnik, který bude muset nastupující Fischerův kabinet zajistit, je příprava státních maturit ( http://www.novamaturita.cz/ ) pro příští rok. Parlament už je sice schválil; to ze státem garantovaného testování středoškoláků ale nedělá menší politikum. Připomeňme si to. Po ministryni školství Daně Kuchtové házeli před dvěma lety středoškoláci demonstrující za zrušení státních maturit před dvěma lety vajíčka. Na Slovensku zase zdiskreditoval celý projekt skandál, kdy se objevily na internetu výsledky maturitních testů ještě před oficiálním začátkem testování. A i v Česku se po prvním zkušebním testování, kterým prochází 65 středních škol, ozývají protesty, že státní maturity jsou buď nedůstojně lehké (jak soudí převážně gymnazisté) nebo příliš těžké (což si myslí převážně studenti ostatních středních škol). Od učitelů zase přicházejí stížnosti, že neví, na co mají svoje studenty maturující příští rok podle státních testů vlastně připravit.

Úspěšný rozjezd státních maturit bude prostě velký test politické šikovnosti statistika Jana Fischera a jeho ministrů-úředníků. Zadministrovat tenhle proces nebude jednoduché i proto, že státní testy jsou dlouhodobě kritizované pedagogickými odborníky a pochybuje se nad jejich smyslem. Hlavní otazník se vznáší především nad dvouúrovňovostí testů. Studenti si budou moci zvolit mezi lehčí a těžší variantou zkoušky, čímž se mají zohlednit velké rozdíly mezi znalostmi gymnazistů a třeba maturanty z učebních oborů. Tím se ale ztrácí hlavní smysl testování, které mělo podle původní ideje být stejné pro všechny a jehož cílem bylo zavést pořádek do propastně rozdílné úrovně maturit organizovaných samotnými školami. I tenhle rozpor bude muset budoucí ministr školství Fischerovy vlády vysvětlovat.

Do podzimu, kdy úřednická vláda končí, přitom už musí být hotovo. Tehdy totiž mají studenti začít ke státním testům zasílat přihlášky a volit si předměty, ze kterých touží být státem prozkoušeni.