Přes 300 právníků apeluje na ombudsmana, aby se přestal řídit dojmy

Ombudsman Stanislav Křeček obdržel v úterý dopis, kteří jeho odesílatelé koncipovali jako otevřený a veřejný apel. Do pondělního poledne ho podepsalo více než tři sta právníků a akademiků, mezi nimi například profesoři Jan Kuklík, Jan Kysela či Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, David Kosař z Ústavu pro otázky soudnictví z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, ústavní právník Ladislav Vyhnánek rovněž z MU či emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Výzvu podepsali i advokáti, asistenti soudců a studenti práv.

K dopisu autory přivedly výroky Stanislava Křečka z poslední doby, jež se týkají plošného vládního zákazu přítomnosti otců u porodů v době karantény. Křeček je odmítá prošetřit a odebral tuto agendu své zástupkyni Monice Šimůnkové, která se jimi chtěla - a podle zákona i musela – zabývat. Veřejnosti pak ombudsman rovnou vzkázal, že podle jeho názoru je všechno v pořádku a nic se šetřit nebude, protože „v mimořádné době se dějí mimořádná opatření“ - a to je v pořádku.

„Dokonce ani za nouzového stavu nelze vycházet z předpokladu, že co stát činí, vždy moudře činí. Nouzový stav neznamená, že by si právo a rozum měly vzít dovolenou,“ stojí naopak v dopise právní komunity. Přitom nebylo jasné, jak by šetření vedené ombudsmanstvím dopadlo. Šlo o to, že Kancelář veřejného ochránce práv má povinnost se stížnostmi zabývat, avšak z postoje Stanislava Křečka podle názoru mnohých odborníků vyplynula jen snaha „neobtěžovat politiky šetřením“.

„Ani signatáři tohoto dopisu netvoří v této a mnoha jiných otázkách výkladu práva názorový monolit. Kromě otázek, na nichž se rozumní právníci nemusejí shodnout, však existují i elementární principy, které žádný právník a představitel moci zpochybňovat nemá, ba nesmí. Zarmucuje nás proto, že zatím využíváte autority své funkce zejména k tomu, abyste šířil své osobní dojmy týkající se práv jednotlivců a povahy činnosti ombudsmana. Postupujete přitom arbitrárně, bez řádného šetření, neprojevujete respekt k základním stavebním kamenům právního řádu a své kroky uspokojivě nevysvětlujete. Tvrzení typu stanovisko ‚ombudsmana je to, co já si pomyslím‘ totiž uspokojivým vysvětlením nejsou,“ píše odborná komunita ombudsmanovi.

Z textu  je zřejmé, že aktuální konání Stanislava Křečka sice signatáře iniciovalo k napsání dopisu, ale že názory a jednání ombudsmana zaujaly právní komunitu už dříve - když byl Křeček ještě zástupcem ombudsmanky Anny Šabatové, a také v jiných otázkách. „To, že některá lidská práva přijdou zbytná jednomu člověku, neznamená, že nemají význam pro šťastný život někoho jiného. Tato práva Vám zákon ukládá chránit, ať už jde o seniora, jemuž byl špatně vyměřen důchod, zanedbávaného klienta v domově sociálních služeb či Roma, který nemůže sehnat nájem pro svůj původ,“ stojí v otevřeném dopise.

Iniciace dopisu se začala rodit na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Mezi odborníky, kteří přemýšleli, jak se k situaci v Kanceláři veřejného ochránce práv postavit, patří i ústavní právník Ladislav Vyhnánek. „Stanislav Křeček prezentuje své osobní pocity, které jsou pro velkou část komunity kontroverzní. Jde o jeho výroky, jimiž dává najevo, jak vnímá lidská práva, jejich omezení a také to, jak přistupuje k šetření: že bez nějakého šetření vystřelí od boku a prezentuje své osobní pocity,“ říká Vyhnánek. „V neformální debatě tak vznikla myšlenka, že nejlepším způsobem reakce je otevřený dopis. Protože tohle není na odbornou polemiku, nedávalo by smysl s tímto bojovat odbornou polemikou - to vykračuje úplně mimo odbornost a mimo to, co má odborná polemika řešit.“

Jak ústavní právník Vyhnánek podotýká, právní komunita doufá, že u ombudsmana by mohlo dojít k sebereflexi. Zároveň by právníci veřejnosti, podporovatelům Stanislava Křečka i lidem, kteří ho ve Sněmovně do funkce zvolili, dopisem rádi vyslali vzkaz, že „jsou určité otázky a principy, které ombudsman zpochybňovat nemá“. „To neznamená, že by neměl mít Stanislav Křeček právo na svůj názor. Ale jsou určité rozumné mantinely, ve kterých se musíme všichni pohybovat. A vytvářet si nějaký svůj alternativní právní řád a ten intuitivně aplikovat, to se do těch mantinelů nevejde,“ říká Vyhnánek.

Signatáři dopisu veřejnému ochránci práv v závěru připomínají i to, že ve funkci není proto, aby reprezentoval názory svých podporovatelů – Stanislav Křeček se totiž často zaštiťuje právě tím, že ho podporují lidé na Facebooku. „Doufáme, že si včas uvědomíte obsah své funkce i odpovědnost, která se s jejím výkonem pojí,“ uzavírají právníci svůj dopis.

Otevřený dopis veřejnému ochránci práv by Jan Růžička on Scribd