Hormuz v minovém poli: Jak skončí hra o strategické hrdlo světa

Lodní provoz v Hormuzském průlivu, jednom z nejdůležitějších strategických a hospodářských míst na světě, je nadále omezen. Situace mezi USA a Íránem je kritická – země sice oznámily dohodu o příměří, které by mělo platit do středy 22. března, jednání o trvalém konci konfliktu však selhala. Washington požadoval konec íránského jaderného programu, Teherán zase úplné stažení amerických vojsk z regionu a zaplacení odškodného za útok. Svět tak stále s napětím čeká, co se v příštích dnech a týdnech stane s úžinou, skrze niž do světa proudí ropa, zemní plyn, helium nebo třeba hnojiva – a jejíž provoz má íránský režim pevně v rukou.

Teherán průliv blokuje navzdory příměří od začátku března v odvetě za izraelsko-americké údery na své území. Z Perského zálivu nechával proplout pouze spřátelené lodi, požadoval, aby společnosti plavbu koordinovaly, a vyhrožoval, že bude v asi 30 kilometrů širokém úseku vybírat mýtné. Donald Trump se tak rozhodl, že plavbu zablokují i Spojené státy: neumožňují lodím dostat se na volné moře, takže klíčovou obchodní cestou od pondělí nepropluje nikdo.

Navzdory síle americké armády má však zatím situaci pod kontrolou spíše Írán. A právě obavy z možného útoku snížily už dříve provoz z více než 130 lodí denně na pouhých devět – hlavně pod vlajkou Íránu a jeho spojenců; do Číny tak například ropa proudila dál. Od zavedení americké blokády to už podle deníku The New York Times neplatí; nebo jsou zaznamenány případy, kdy lodi sice Hormuzem propluly, ale pak se otočily a vrátily se.