Merkur to nespasí, pane ministře!
Posílají kapitáni průmyslu své děti do učení? A pokud ne, proč to chtějí po nás?
Za pár dní začíná rok 2015, rok technického vzdělávání. Vyhlásili ho společně ministr školství Marcel Chládek a prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Dělají to proto, abychom si my, rodiče a občané, nemysleli, že učňáky „jsou o špinavých montérkách“, jak poznamenává v tiskové zprávě pan ministr, a poslali tam své děti.
Proto ministr spolu s průmyslníky doručí do mateřských škol více stavebnic Merkur a budou pořádat dny otevřených dveří na učilištích i ve firmách. Aby všichni viděli, jak je to tam hezké. Což možná i je a nic proti tomu nemám; jen mám za to, že špinavost montérek není ten hlavní důvod, proč se rodiče snaží své děti dostrkat dál než k výučnímu listu.
Kdybychom oslovili stovku průmyslníků, šéfů malých i větších firem, zjistili bychom, že alespoň třetina z nich poslala své děti do učení? Proč zrovna třetina? To je část populačního ročníku, která každoročně na učiliště odchází. Kam a proč asi posílají své děti kapitáni průmyslu? Takové šetření neexistuje, ale pamatuji si na víc než rok starý rozhovor s jedním z vysokých představitelů Hospodářské komory, který při debatě o učilištích a gymnáziích žertoval, že přece nebudou s kolegy bojovat s vlastními manželkami: „Všichni máme děti na víceletých gymnáziích.“


Připusťme, že kapitáni průmyslu sice nejspíš kážou vodu a píjí víno, nicméně myslí to dobře. A pořádají onu roční kampaň proto, že chtějí zdůraznit význam techniky i výroby pro národní hospodářství. Ve svých materiálech opakovaně upozorňují na hrozivou disproporci na trhu práce. Máme prý více než půl miliónu nezaměstnaných, přitom firmám chybí sto tisíc techniků. Proto bychom měli změnit strukturu školství. „Nepotřebujeme absolventy škol, kteří míří rovnou na pracovní úřady,“ říká prezident SP ČR Jaroslav Hanák.
Tady už se ovšem nedá konstatovat nic jiného, než že zástupci průmyslu veřejnost zároveň klamou. Za prvé používají velmi nepřesná čísla. Český statistický úřad v září 2014 zveřejnil, že nezaměstnaných je 318 000 (na konci roku 2013 to bylo 355 000). To má k půlmilionu daleko. Z toho 137 000 jsou lidé se středním vzděláním bez maturity, tedy vyučení. Jde o nejpočetnější skupinu, 43 procent!
Jistě nejsou všichni z nich technici, ale i tak je zjevné, že ta disproporce na pracovním trhu je někde zcela jinde, než průmyslníci tvrdí. Jestli někdo opravdu často končí na úřadech práce, pak jsou to právě vyučení. Včetně technických oborů. A není to žádná novinka, po léta je to stejné. Tam je jasná zásoba pracovních sil, které firmám chybějí.
Další porce je mezi absolventy průmyslovek. Tedy technických škol. Řádově jde o desítky tisíc lidí, protože středoškoláků je mezi nezaměstnanými skoro 30 procent. Když tato dvě čísla sečteme, zjistíme, že jen mezi současnými nezaměstnanými je 150 – 200 000 absolventů technických oborů. Pokud o ně přesto zaměstnavatelé nestojí, velmi pravděpodobně to není tím, že příliš studovali, nebo studovali špatnou školu, ale spíš tím, že neumí to, co zaměstnavatelé chtějí. Co se nejdřív snažit, aby tolik vyučených nekončilo na pracáku, a teprve pak nahánět do té černé díry další děti prostřednictvím celostátní mnohamilionové kampaně?
I kapitáni průmyslu se jako rodiče chovají racionálně. Umí číst čísla a vědí, že čím vyššího vzdělání jejich dítě dosáhne, tím jsou jeho životní šance vyšší. Nám ostatním ale chtějí ve spolupráci s ministrem školství namluvit, že to tak není. Opravdu chtějí pomáhat technickému vzdělávání? Tak ať to dělají! Z jejich projektu je rozumný nápad obnovit a vybavit dílny na školách. Nebo se snažit o zavedení mistrovské zkoušky.
Ale podstatnější je zlepšit kvalitu všeobecného vzdělávání na druhém stupni základních škol. Ať k tomu tlačí ministra, zjevně jim naslouchá! Pokud odtamtud budou na učiliště odcházet vzdělanější a motivovanější děti, úplně si vystačíme s těmi lidmi, kteří v technických oborech už dneska jsou. Nemohly by to už zaměstnavatelské svazy konečně vzít na vědomí a nenutit ministerstvo školství k nesmyslným opatřením? Rozdáváním Merkuru a matením rodičů české školství napravit nelze.
- Informace Ministerstva školství o vyhlášení Roku technického vzdělávání k přečtení ZDE
- Podrobný popis projektu ze stránek Svazu průmyslu a dopravy čtěte ZDE
- Zpráva Českého statistického úřadu o aktuálním stavu nezaměstnanosti ZDE
- Studii Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním2014, kde lze najít detailní informace o nezaměstnanosti podle úrovně vzdělání i oborů, čtěte ZDE
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















