Cizí oči lépe vidí

Zatímco s historiky, lingvisty a literárními vědci udržuje dánský bohemista Peter Bugge dlouhodobě intenzivní styky a jako častý návštěvník Česka a účastník mezinárodních konferencí již bezmála vrostl do české expertní komunity, v širší čtenářské obci zůstává jeho jméno známo málokomu. Soubor studií nazvaných jednoduše České světy, tedy jeho první odborná kniha v českém jazyce, snad toto změní. 

V parafrázi na slavné dílo barokního historika Bohuslava Balbína by se Buggeho kniha mohla klidně jmenovat i Miscellanea historica rei publicae Bohemicae. Postihuje vskutku nejrůznější „historické rozmanitosti“ českých moderních dějin. Tím sice ztrácí na sourodosti, na druhé straně však demonstruje široký záběr témat, jež autor byl schopen kvalifikovaně obsáhnout. Je do ní zařazeno celkem patnáct textů, z nichž pouze čtyři byly již dříve publikovány česky (a navíc v rámci úzce oborových platforem). České světy zůstávají i připomínkou vynikající editorské práce literárního historika Eduarda Burgeta, jenž si před pěti lety předsevzal, že Buggeho dílo zpřístupní českému čtenářstvu. Z důvodu předčasného úmrtí v roce 2023 se vydání již nedočkal, jeho editorských úkolů se však zdatně ujala Alena Přibáňová. 

V knize nalezneme na jedné straně drobné studie věnující se tématům okrajovějším, jako je text o obrazech Dánska od Arnošta Krause. Ten v prvních desetiletích 20. století s oblibou popichoval Čechy k většímu sebevědomí namísto lkaní nad svou slabostí a malostí připomínáním zdatnosti Dánů, jichž bylo a je daleko méně, přesto dokázali být významným hráčem starších i novějších dějin Evropy. Obdobně jako milá marginálie působí medailonek zapomenutého českého dekadentního literáta z přelomu 19. a 20. století Arthura Breiského. Na druhé straně kniha nabízí i řadu obsáhlých a pro interpretaci moderních českých dějin zásadních studií. Buggeho kritická analýza handicapů prvorepublikové demokracie či na jeho kultivovaný styl nebývale ostrý rozbor myšlení Václava Černého, na němž ukazuje, jak problematická je jednoduchá dichotomie rozdělující poválečné obyvatelstvo na komunisty a demokraty, již patří ke klasickým textům.

Pohled odjinud bývá inspirativní. Cizinec dokáže leckdy vidět to, co domácím zakrývají slepé skvrny rozličných stereotypů. Pokud takový cizinec předmětu svého pozorování rozumí, nabízí nám obohacení a možnost odstupu od sebe samých. A Peter Bugge je pozorovatelem z nejpovolanějších. Zájem o důkladné porozumění českým zemím a Slovensku, pro něž se nadchl již v dětském věku, kdy tady panovalo husákovské bezčasí, jej neopustil dodnes a České světy jsou toho důkazem.