Žádné dobré alternativy, volby v Sasku-Anhaltsku jasně vyhrála AfD s 44 procenty hlasů

Řada voličů Alternativy pro Německo (AfD) svůj světonázor nosí na triku. Portrét Viktora Orbána. Apely jako „Miliony deportací? Ano“ nebo „Reconquista Europe“. Hodnotová vyznání jako „Lepší být vlk Odinův než ovce boží“ nebo prosté „Árijec“. Loga Thor Steinar a dalších oblíbených značek neonacistů.

Naprostá většina však takto nevyniká: jsou ze všech generací, na mítinky přicházejí otcové s dcerami, matka s postiženým synem, důchodci, donedávna apolitičtí řemeslníci, puberťáci... Na náměstích sasko-anhaltských měst tak splynula extremistická pravice se středem společnosti. Lidé, kteří se v našich rozhovorech distancují od rasismu, extremismu, nacionálního socialismu, nemají problém stát na mítincích AfD po boku zjevných extremistů – a teď společně dokráčeli k volebnímu triumfu své strany.

Ve volbách, které provázela masivní mobilizace voličů, podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 44 až 44,5 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu tak podle nynějšího odhadu nemá. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Křesťanskodemokratická unie dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou, podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.

V politice pořád stojí tzv. požární zeď, kterou se demokratické strany distancují od AfD, ale ve společnosti východních spolkových zemí tato zeď dávno padla. A padá postupně na radnicích ve východoněmeckých obcích a malých městech, protože v nich extremistická Alternativa pro Německo sílí natolik, že bez ní nejde praktickou, každodenní správu věcí veřejných dělat.