Vít Rakušan: Úplně jsme ztratili venkov. Naše strategie musí směřovat na něj
S předsedou Starostů o prohraných volbách, proč je nutné zvýšit daně a o tom, co musí vláda v posledním roce udělat
Co vám v posledních měsících udělalo v politice radost?
Bude to znít možná cynicky, ale potěšilo mě, že stát funguje, což jsme viděli při povodních. Dodržoval se systém, krizové řízení, odvážný ředitel Českého hydrometeorologického ústavu přišel, když přijít měl - za covidu se stávalo, že ti, co měli přijít, nepřišli -, a stát zafungoval, čímž dokázal lidem účinně pomoci a zachránit životy. To, jakým způsobem jsme na všech úrovních zvládli povodně, mi určitě radost udělalo jako symbol toho, že stát své funkce plní.
Jinak pro vás té radosti v politice asi moc není. ANO vyhrálo evropské a poté i krajské a senátní volby. Původních pět koaličních stran je rozhádaných, ty opoziční se naopak spojují tak, jak jste se vy spojovali před čtyřmi lety. Momentum převzala opozice.


Nepodléhal bych defétismu, že to pro nás musí dopadnout špatně. Pokud mu podlehneme, vlastně se již podvědomě připravujeme na opoziční roli. Nepodlehnout a něco se stávající politickou situací dělat se my jako Starostové snažíme od začátku roku a způsobili jsme tím na politické scéně několikrát docela rozruch. Nesmíme si namlouvat, že volby dopadly dobře. Mohli bychom situaci relativizovat – například můžeme říct, že STAN má o tři krajské mandáty více než před čtyřmi lety. Je to tedy úspěch? Není. Měli jsme čtyři hejtmany, jistého máme jednoho, možná budeme mít dva. O dva kvalitní politiky v regionech jsme přišli. Prostě jsme s ANO prohráli. Pojmenování skutečnosti, pokud možno na vládní úrovni, a přijetí faktu, že situace není dobrá, je jedinou podmínkou, aby se chmurné vize příští vlády nenaplnily.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V burce i do nemocnice
Tři zprávy ze světa patriarchátu
Každé varhany mají svou osobnost
Katedrála svatého Víta se po sto letech dočkala nového hudebního nástroje. Zdejší varhany v ničem nepřipomínají hudební nástroj, jaký najdeme na kůru typického českého kostela. Ten zpravidla tvoří několik dřevěných skříní umístěných vedle sebe, nástroj „levitující“ ve svatém Vítu má ale kovové píšťaly obnažené a spojené do jedné řady, jejíž konce jsou připevněné přímo ke stěnám chrámu. Čelo varhan, které návštěvník vidí odspoda, pak svým tvarem připomíná jakousi obří Panovu flétnu ve tvaru motýla. Nástroj je po mnoha odkladech konečně hotový a právě probíhá jeho ladění.



















