Svébytný pilíř monarchie
Kniha mapuje fenomén prostituce na konci Rakouska-Uherska
Byly prostitutky bytosti vykořisťované, „padlé“, nebo hlavně rasově Jiné a nebezpečné? A byli jejich zákazníky divocí proletáři, chlapi s „perverzními“ sexuálními zálibami, nebo jen (mladí) muži uspokojující „přirozené“ pudy? To jsou otázky, na které v knize Svět prostituce na sklonku Rakouského císařství odpovídá americká historička Nancy M. Wingfield. Emeritní profesorka evropských dějin, která se věnuje právě střední Evropě, vysvětluje, že kategorie „prostitutky“ neměla jednoznačný význam, nýbrž byla závislá na okolnostech.
Na tomto základě se pokouší rekonstruovat veřejný život obyčejných prostitutek, madam a pasáků, ale také vykreslit ucelenější obraz úlohy prostituce v rakousko-uherské říši na přelomu 20. století. A skrze názory na prostituci pak nahlíží na sociální, právní, lékařské a náboženské instituce té doby i na nastavení společnosti.
Z její knihy vyplývá, že celostátních zákonů bylo málo, otázky prostituce se řešily regionálně a lokálně - přičemž vždy u toho stejné skupiny prosazovaly stejná řešení. A přestože někdy nad realisty vyhráli moralisté, obecně platí, že oficiální představitelé i společnost jako celek se přikláněli k (jakkoli nedokonalému) systému regulace a k policejnímu dohledu nad prostitutkami.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
