Není to proti Evropě
Ruská válka neprobíhá jen na ukrajinském bojišti, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov otevřeně říká, že se „jedná o pokus vytvořit nový mezinárodní řád“. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci proto značné znepokojení vyvolával postoj mimozápadních zemí, které jsou v odsudku Putinovy agrese zdrženlivé a mnohdy neutrální či přímo proruské. O postoji Afriky jsme mluvili s Fontehem Akumem, ředitelem největšího afrického bezpečnostního think tanku Institute for Security Studies.
Pocházíte z Kamerunu. Jaké dopady má válka na Ukrajině na vaši zemi?
Nesoustředil bych se na jednu zemi, dopady jsou citelné po celé Africe. Válka přišla v době, kdy se oblast Afrického rohu vzpamatovávala z velkého sucha a západ Afriky trpěl masivními povodněmi. Takže válka, která zkomplikovala dodávky hnojiv a pšenice z Ruska a Ukrajiny, se navrstvila na probíhající klimatickou krizi. Současně pociťujeme globální inflaci, ceny hnojiv a pohonných hmot prudce stouply zrovna ve chvíli, kdy se hodně mluvilo o potřebě zvýšit produktivitu afrického zemědělství. Těžko prokázat přímou souvislost, ale faktem je, že v době pandemie na kontinentu také prudce vzrostl počet vojenských převratů. Afrika se kvůli kombinaci pandemie, změn klimatu a války stala mnohem zranitelnější.
Je mi jasné, že Afriku tvoří 54 zemí s velmi odlišnou historií, kulturou, geografií a politikou. Mohl byste přesto zobecnit africký pohled na ruskou agresi?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
