A co dál, pane Rutte? Nizozemci po třinácti letech střídají lídra a vůbec netuší, kdo to bude.

Nizozemci, kteří šli v roce 2010 poprvé k volbám, jsou dnes třicátníci. Jsou dost pravděpodobně už rodiči, mají rozběhnutou kariéru a kdoví, možná i první šediny. Jejich životy se odvíjely různě. Všechny ale spojuje jedna věc: nezažili nikoho jiného v roli premiéra než Marka Rutteho. A jeho éra teď po třinácti letech končí. Rutte podal letos v červenci demisi a prohlásil, že po angažmá ve čtyřech různých vládách odchází, a to úplně, z domácí politiky.
Ihned se začalo řešit, co teprve šestapadesátiletý zkušený politik bude dělat. Nejprve to vypadalo, že půjde naplno učit, protože to už od roku 2008 stejně částečně dělá (každý pátek dopoledne učí občanskou výchovu na jedné střední škole v Haagu). Před nedávnem ale končící nizozemský lídr připustil, že by ho zajímal post nového šéfa NATO – volit se bude příští rok.
Ostatním Nizozemcům přineslo Rutteho rozhodnutí předčasné volby. Proběhnou tuto středu 22. listopadu. Dění ve stabilní demokracii na západním cípu Evropy, členu EU a NATO zpravidla nediktuje zpravodajské titulky za hranicemi. Důvody ho sledovat tu ale jsou. Nizozemsko je důležitý partner ve všech debatách, jejichž součástí je i Česko. Nizozemci dávají dohodnutá dvě procenta na obranu v NATO, jako vůbec první ze západoevropských zemí poslali zbraně Ukrajincům, a to ještě před invazí, coby bohatý stát a čistý plátce do rozpočtu Unie jsou jedním z klíčových hráčů při rozhodování o vstupu Ukrajiny a dalších zemí do EU.


Posledních třináct let střídající se čeští a další premiéři sledovali, co si o těchto věcech myslí Mark Rutte. Koho budou sledovat po volbách? „To absolutně nikdo netuší,“ odpovídá se smíchem Marc Peeperkorn, bruselský zpravodaj nizozemského deníku de Volkskrant. Průzkumy přisuzují srovnatelný zisk třem různým formacím. Liberálům, které do voleb vede ministryně spravedlnosti, Nizozemka z kurdské uprchlické rodiny Dilan Yeşilgöz-Zegerius, dále teprve před třemi měsíci založené straně Nová sociální smlouva poslance a výrazného sólisty Pietera Omtzigta a bloku zelených se socialisty, v jehož čele stojí bývalý eurokomisař pro klima Frans Timmermans.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















