Lehce objevitelné poselství Babišových billboardů
Pátrání po mezích politického marketingu
Hesla z prezidentské kampaně Andreje Babiše „Nezavleču vás do války, jsem diplomat, ne voják“ nebo „Generál nevěří míru, volte mír, volte Babiše“ vzbudila ve veřejnosti velké emoce a debaty. Slogany patří do disciplíny zvané politický marketing a obě hesla skrývají ne přímo vyslovené, ale lehce objevitelné poselství – pozor, když se můj protivník generál Petr Pavel stane prezidentem, bude tato země ohrožena mobilizací a přímou účastí ve válce na Ukrajině. Přitom jak z výroků Petra Pavla, tak ze zákonů, které nedávají prezidentovi žádnou kompetenci někoho „zavléct do války“, je zřejmé, že jde o lež vyslovenou s cílem vzbudit ve voličích strach. Andrej Babiš tak použil stejnou strategii, s níž prezidentskou volbu dvakrát vyhrál Miloš Zeman. Ten poprvé obvinil protikandidáta Karla Schwarzenberga z plánu vzít Čechům majetek a rozdat ho sudetským Němcům, podruhé konkurenta Jiřího Drahoše z toho, že jako prezident chce Česko „zaplavit migranty“. Obě lži vycházely z dobových obav a zřejmě ovlivnily volby, což pro Andreje Babiše a jeho marketingový tým může představovat inspiraci. Ukrajinský boj za svobodu a národní existenci se však tak zásadně dotýká bezpečnosti a svobody České republiky, že snahu vydat ho kvůli volbám všanc riziku politické hysterie označila řada pozorovatelů za „překročení všech mezí“. Ale jsou v politickém marketingu nějaké meze? A pokud jsou, co hrozí těm, kdo je překročí?
Do hlav nikdo nevidí
Oficiálně jsou hranice politického…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
