Kouzlo srozumitelné řeči

Setkání s nositelkou Nobelovy ceny ve výtahu nepatří ke každodenním zkušenostem většiny studentů. Nicméně možnost, že by k takovému setkání došlo, motivuje ke zlepšování se v jedné z těžších akademických disciplín – shrnutí výzkumu do několika vět, které zaujmou doyeny oboru, grantové agentury i veřejnost. Kdo dokáže roky práce vtěsnat do patnácti vteřin mezi patry, má šanci na zajímavou spolupráci. Kdo se do vysvětlování zamotá, tomu se kariérní příležitost ztratí ve škvíře zavírajících se dveří.

„Shrnutí do výtahu“ se formuluje obtížně, protože na jedné straně musí zachytit přínos výzkumu pro daný obor a na straně druhé zůstat pochopitelné pro nezasvěcené. Přínos oboru se snáze formuluje za použití vědeckého žargonu, kterému však rozumějí jen experti. Naopak obecný přínos se nejlépe vysvětluje jednoduchým srovnáním či příběhem, do nějž se zase těžko vtěsná přesný popis vědeckého přínosu. Dosáhnout obojího zároveň zvýší šance na úspěch na konferencích, v akademických žurnálech i u grantů, avšak dobře vypilovat těch pár vět může být dřina.

S podobnou výzvou zápasí i analytici shrnující svá doporučení nebo marketéři hledající chytlavý slogan. Vyjádřit podstatu v několika neotřelých slovech je dobře placené umění, po kterém roste poptávka s rostoucí frustrací spotřebitelů a voličů nad neproniknutelným žargonem v byznysu, politice i veřejné správě.

V některých zemích pohár trpělivosti přetekl a začínají se objevovat zákony požadující používání srozumitelného jazyka při komunikaci veřejných politik či obecných podmínek komerčních produktů. V USA přijali podobný zákon v roce 2010, Nový Zéland se přidal loni. EU v nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) také požaduje, aby podmínky „byly snadno přístupné a srozumitelné a podávané za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků“. Ačkoli tyto zákony nezavádějí přímé sankce, úřady musejí pravidelně reportovat, jak plní své povinnosti.