Na zemi na nádraží
Redaktorka levicového názorového serveru mluví o „naprosto nelidském zacházení“, redaktor Babišových novin zase o „humanitární katastrofě“.
Do Česka dorazili romští uprchlíci z Ukrajiny už minimálně v dubnu, v posledním týdnu se ale situace kolem nich výrazně zdramatizovala. Na pražském hlavním nádraží jich přespává několik set v odstaveném vlaku, ve vyhrazené místnosti nebo v hale na zemi. Provizorně pobývají i v řadě dalších měst, kde také okupují nádraží nebo jeho okolí. Dostávají jídlo, vítání s merkelovským heslem „Wir schaffen das!“ (My to zvládneme!) se ale ze strany české společnosti, úřadů či médií nekoná. Stálí obyvatelé měst si je s větší či menší obavou nebo nejistotou prohlížejí a pak zrychleným krokem odcházejí pryč.
Po začátku války jsme vítali ukrajinské ženy s dětmi a malovali si, že budou pracovat a třeba i pomůžou látat díry v důchodovém systému. Tihle běženci vyvolávají jiná očekávání. Ve výdejnách občerstvení pro ně zbývá méně ovoce, méně sladkostí pro jejich děti, při kontrolách vlaků, jimiž přijíždějí, chodí policie se psy, někde jim zkoušejí rozmluvit výstupní stanici, kterou si vybrali, ještě obtížněji než jindy se pro ně hledá ubytování, udílení jejich humanitárních víz se protahuje. A příliš lidí se tomu nediví: tihle uprchlíci si za bezpečný přístav vybrali zemi, kde se na jakékoli Romy hledí – kulantně řečeno – s podezřením.
Ale humanitární katastrofa? Ten, kdo stovkám lidí spícím na nádraží takhle říká, patrně v životě ani náznak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
