Dvojí model
České úřady řeší problém s nerovným zacházením s ukrajinskými Romy
Válka na Ukrajině a následná uprchlická vlna, kterou už přes měsíc řeší celá Evropa, s sebou nenese jen solidaritu. Ve hře jsou logicky i problémy, s nimiž se tuzemské úřady i společnost budou muset vypořádat. Lidskoprávní a neziskové organizace v posledních dnech upozorňují, že v Česku – stejně jako v okolních zemích – jsou zaznamenávány případy nerovného zacházení s ukrajinskými Romy.
V Česku se množí zprávy (především od dobrovolníků pod slibem anonymity), že krajská asistenční centra pomoci Ukrajině (KACPU) odmítají některé Romy z Ukrajiny registrovat, aby následně mohli v Česku získat roční vízum. Nedaří se také zajistit ubytování a skupiny prchajících Romů většinou skončí v bývalém detenčním zařízení ve Vyšních Lhotách u Frýdku-Místku, což je poslední možnost, kam uprchlíky umístit. Nezisková organizace Romea popisuje podobné situace napříč Českou republikou od Brna přes Ostravu až po hlavní město.
„Máme zdokumentované případy, kdy Romové původem z Ukrajiny nemohou najít v Česku ubytování, a tak odcházejí do Německa nebo například Švédska. Nejedná se přímo o systémový problém v tom smyslu, že by v něm byl zakořeněný rasismus. Spíše jde o incidenty na lokální úrovni, kdy ti, kdo poskytují ubytování, nechtějí někoho ubytovat, zástupci lokálních dobrovolnických spolků nebo soukromí dopravci určují, kdo kam pojede či nepojede,“ popisuje Alica Sigmund Heráková, která je členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Andrea Šťastná z občanského sdružení Romodrom,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
