Loňské jubileum 600 let od střetu na Vítkově, který uvrhl české země do víru vyčerpávajícího konfliktu, pod tlakem okolností poněkud zaniklo. Podobně bohužel možná dopadne i letošní červnové výročí sněmu v Čáslavi (1421). Obě klíčové události připomíná Petr Čornej v aktuálním knižním vydání seriálu, který loni vycházel v LN. Právě v Čáslavi se přívrženci nápravy církve v duchu husitského programu shodli, že není možné přijmout za hlavu království osobu, jež jedná v přímém rozporu se zájmy zástupců většiny stavovské obce. Šlo o zásadní krok k proměně centra moci v Českém království.
V porovnání s 800 stran Čornejova pátého, „husitského“ dílu Velkých dějin zemí Koruny české i s ještě o něco tlustší žižkovskou monografií je Husitská revoluce knížka vskutku útlá. Pokud se někdo místy ztrácí v detailech Žižkových osudů, postrádá širší souvislosti, ale netroufne si na špalek Velkých dějin, čtyřdílný opus Františka Šmahela nebo výpravný kolektivní svazek Husitské století, nabízí se mu zde přehledný, na aktuálním badatelském poznání vystavěný a především čtivý obraz období plného zmatků a změn.
Nejen války
Událostní rámec je vymezen kostnickým koncilem a smrtí císaře Zikmunda roku 1437 a původní série článků je v knize doplněna o několik nových medailonů (Čeněk z Vartenberka, Kateřina Pabianková). Ty oddělují 18 kapitol o bouřlivém dvacetiletí, které František Palacký právem označil za vrchol starších českých dějin. Ačkoli rány…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V Maďarsku vrcholí předvolební kampaň
Statisíce Maďarů vyrazily během nedělního státního svátku do ulic Budapešti. Jedni na podporu vládnoucí strany Fidesz a jejího předsedy, premiéra Viktora Orbána, druzí na pochod, v jehož čele šel Orbánův vyzyvatel, europoslanec Péter Magyar z opoziční strany Tisza. Šlo o největší politická shromáždění před parlamentními volbami, které čekají Maďarsko za čtyři týdny.
