Jmenoval se Benjamin Lay, měřil něco málo přes 120 centimetrů a uměl se náramně zlobit. Jednou se na své spoluobčany načuřil do té míry, že vytrhal stránky z Bible a do jejích desek místo nich ukryl měchýř s rudou šťávou. Před ctihodnými občany americké kolonie New Jersey pak spustil hysterickou tirádu. „Vy všichni, kdo říkáte, že se má druhým činit tak, jak si přejete, aby oni činili vám! Spravedlnost nad vámi vynese až Všemohoucí! Ten vidí a uznává všechny národy a barvy lidí stejnou měrou!“ Načež tasil meč a Bibli proklál. Rudá tekutina se rozprskla po tvářích zkoprnělých věřících. „Tak Bůh proleje krev těch, kteří vrhají jiné bytosti do otroctví!“
Do britských kolonií na americkém kontinentu dorazil temperamentní mužík za snem o svobodě vyznání. Jako námořník zažil v 18. století ledacos. V Turecku spatřil křesťanské otroky sdírané z kůže muslimy. Na Barbadosu zotročené černochy sdírané z kůže křesťany. Jednou byl v přístavu svědkem, jak černý otrok, než by snášel další rány, raději spáchal sebevraždu.
V ponížení jiných bytostí viděl pohrdání samotným Bohem. Bouřil se a vztekal. Agitoval, tiskl knihy, rozdával pamflety. Léta putoval budoucími Spojenými státy, na slabých nožkách, jež tak tak dokázaly unést jeho hrb a vydutý břich, neboť, jak podotýká americká historička Jill Lepore, „nikdy by nepobídl koně ostruhami“. Soucit rozšířil za sféru lidských bytostí, přestal jíst maso a usadil se v jeskyni.
Mezi kolonisty se stal legendou, Benjamin Franklin objevil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
