Příliš velký úspěch
Hudebnímu byznysu přinesl roky bezkonkurenčního blahobytu, nyní se kompaktní disk poroučí ze scény
Měl tu být navždy. Nezničitelný a nepoškrábatelný disk s hudbou a informacemi, které na něm vydrží věky. Kompaktní disk vytvořený pro dokonalý záznam hudby bez šumů a ruchů se měl stát nesmrtelným médiem. Alespoň tak to všem připadalo a čísla jim dávala za pravdu. Nástup cédéčka v první půli osmdesátých let znamenal nejen nejrychleji rostoucí trh s domácí elektronikou v podobě nových přehrávačů. Cédéčko odstartovalo i nejtučnější léta, jaká kdy hudební byznys zažil. Velká vydavatelství zažívala po téměř dvě dekády s ničím nesrovnatelný blahobyt. Prodávalo se po milionech a do propagace velkých hvězd se investovaly obří sumy. Pro zúčastněné to byla opojná situace a vůbec si nedokázali připustit, že by mohla pominout.
Střídání technologických inovací sice vytváří nevyhnutelný cyklus, přesto si soumrak CD v době jeho největší slávy nikdo nedokázal představit. Po více než patnácti letech poklesu prodejů tohoto fyzického nosiče je jasné, že i CD se pomalu, ale nevyhnutelně poroučí. Globální příjmy z hudby už několik let po sobě táhnou digitální prodeje společně se streamováním. Odhady ze Spojených států pro rok 2019 dokonce ukazují, že více peněz letos do kasy přinesou zisky z prodejů staromódních fajnšmekerských vinylů, které jsou stále na vzestupu, než z CD.
Kdysi futuristické kompakty postupně mizí i z regálů, do nabídky je v Americe přestávají zařazovat obchodní řetězce Best Buy i Target a zásadní zprávou z České republiky je konec sítě Bontonland. Do poloviny ledna se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
