Vymývání mozků
Koncem srpna roku 1619 dorazila do přístavu Point Comfort v britské kolonii Jamestown v dnešní Virginii pirátská loď White Lion. Na její palubě k severoamerickým břehům připlulo také zhruba dvacet mužů a žen, které několik týdnů předtím na území dnešní Angoly v Africe pochytali portugalští obchodníci s otroky a které pak piráti ukradli z portugalské lodi mířící do Mexika. S Brity usazenými v přístavu piráti černochy vyměnili za jídlo. O pár dní později dorazila další pirátská loď s další skupinou ukradených otroků.
Šlo o událost mimořádného významu. Zahájila totiž téměř dvě stě let trvající proces, jehož výsledkem bylo zhruba pět milionů do Severní Ameriky násilně přesídlených, k otrocké práci donucených a základních práv zbavených Afričanů. Přesto nebývá toto datum příliš připomínáno.
To se letos rozhodli změnit v americkém deníku The New York Times, kde tým osmnácti zkušených autorů a autorek z řad badatelů připravil ke čtyřstému výročí vylodění nedobrovolných pasažérů z White Lion speciální vydání nazvané The 1619 Project (Projekt 1619). A to s ambiciózním cílem: prozkoumat, jak bývalé otroctví ovlivňuje dnešní podobu americké společnosti. Textově i graficky velkoryse pojatý materiál se dotýká velmi širokého spektra témat: amerického kapitalismu, myšlenky rasových rozdílů, vlivu černé hudby, segregační povahy urbanismu, dostupnosti lékařské péče, podoby vězeňství, produkce cukrové třtiny. Eseje doplňují básně či povídky vytvořené pro účely přílohy. A ještě drobnost:…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
