Představit si tunu oxidu uhličitého není nic snadného. Vydýchat ji zabere dospělému člověku skoro tři roky. Zhruba rok to trvá vztaženo na průměrného Čecha a jeho domácí spotřebu elektřiny. Anebo stačí jednou zaletět z Evropy do Kalifornie. Každopádně nejde o nic abstraktního, jak tomu poslední dobou nasvědčuje i cenovka, která je s produkcí nechtěného plynu spojená. Řeč je o ceně emisních povolenek, jež si největší evropští producenti CO2 musí od svých vlád kupovat v rámci mechanismu na ochranu klimatu. S přebytečnými povolenkami firmy volně obchodují na burze a jejich cena v červenci vystoupala na nejvyšší úroveň za 13 let. Tuna CO2 nyní stojí bezmála 30 eur, skoro dvakrát víc než před rokem.
Pohyb nejspíš souvisí s tím, že evropské snahy o útlum fosilních paliv začíná svět brát vážně. A podle některých hlasů je vzestup už dost velký na to, aby uvedl do pohybu to, proč se celý složitý systém emisních odpustků zaváděl.
Povolenky fungují v Evropě od roku 2005, státy se na nich dohodly ve snaze promítnout do cen fosilních paliv jejich škodlivost a tím zatlačit na snížení spotřeby. Povolenky si povinně kupují hlavně velké elektrárny a továrny spalující uhlí, ropu a plyn, speciální systém funguje také pro aerolinky. Státy z prodeje povolenek financují ekologické programy, jako jsou v Česku třeba dotace na zateplování domů. Na burze mohou producenti buď prodávat přebytky, nebo dokupovat to, co jim chybí, což mimo jiné pomáhá stanovit reálnou tržní cenu. A právě ta je nyní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
