Státní zástupci z Olomouce paralyzovali chod Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jejich šéf Ivo Ištvan se zásahem na ÚOHS pokusil o svoji rehabilitaci za případ Jany Nečasové, který se stal „šílenou ostudou“, protože se mu „bohužel nepodařilo odhalit žádnou mafiánskou chobotnici, ale jen nezdaněné kabelky“. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman je neviditelný a vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová nezaznamenala od případu Davida Ratha žádný úspěch. Těmito slovy se prezident Miloš Zeman na začátku jara ve svém pravidelném rozhovoru na TV Barrandov pustil do kritiky práce žalobců. „Je nepřípustné, aby hlava státu bez znalosti konkrétní kauzy v čase přípravného řízení předjímala výsledek a věc hodnotila jako selhání státního zastupitelství. Takové ničím nepodložené výroky podrývají důvěru veřejnosti ve výkon spravedlnosti,“ zareagovala na jeho slova Unie státních zástupců ČR. Rozhořčení a údiv nad zásahem do nezávislosti důležité instituce se zdají být namístě, méně jasné už je, proč se ho prezident tak okatě dopustil.
Schůzka s Rafajem
Prezident má samozřejmě právo mluvit k veřejným záležitostem, neměl by přitom ale používat nepravdivé nebo nepodložené argumenty. Což přesně Miloš Zeman udělal. Případ Nečasová nejsou jen kabelky, šéf žalobců Pavel Zeman se pravidelně veřejně vyjadřuje a je velmi aktivní a taky se nedá říct, že by Vrchní státní zastupitelství v Praze bylo od doby Davida Ratha bez úspěchu.


Jaký cíl tedy svými, kulantně řečeno, lživými slovy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















